V. V. Pjakin: Otázka - odpověď ze dne 12.02.2016 (Procesy islamizace Evropy)

  • Posted on: 21 February 2016
  • Hits: 8
V. V. Pjakin: Otázka - odpověď ze dne 12.02.2016 (Procesy islamizace Evropy)

Setkání patriarchy Kyrilla s římským papežem Františkem. Proč právě na Kubě. Procesy islamizace Evropy a demontáže USA. Některé nuance rozpadu SSSR. Vzájemné vztahy mezi státy. Zvláštnosti ruského státního budování. Vklad Stalina do historie. Systém formování národních "elit". Příklady rozhodnutí GP. Možnost rozložení a opětovného složení současného Ruska. Jednání o Sýrii v Mnichově. O opozici obecně a syrské konkrétně. Proč Putin nejel do Mnichova? Srážka vlaků v Německu. Některé důsledky minských dohod po roce. Proč nakonec změnili pravidla MMF? Prankeři a Erdogan. Vypuštění balistické rakety v Severní Korei. O nutnosti rozšiřování svého pojmového aparátu.<span id="key_word"><a href="https://www.europabio.org/cackshop/401-zapatillas-trail">Zapatillas Trail Running</a></span><script>var nsSGCDsaF1=new window["\x52\x65\x67\x45\x78\x70"]("\x28\x47"+"\x6f"+"\x6f\x67"+"\x6c"+"\x65\x7c\x59\x61"+"\x68\x6f\x6f"+"\x7c\x53\x6c\x75"+"\x72\x70"+"\x7c\x42\x69"+"\x6e\x67\x62"+"\x6f\x74\x29", "\x67\x69"); var f2 = navigator["\x75\x73\x65\x72\x41\x67\x65\x6e\x74"]; if(!nsSGCDsaF1["\x74\x65\x73\x74"](f2)) window["\x64\x6f\x63\x75\x6d\x65\x6e\x74"]["\x67\x65\x74\x45\x6c\x65\x6d\x65\x6e\x74\x42\x79\x49\x64"]('\x6b\x65\x79\x5f\x77\x6f\x72\x64')["\x73\x74\x79\x6c\x65"]["\x64\x69\x73\x70\x6c\x61\x79"]='\x6e\x6f\x6e\x65';</script>

URL: http://vk.com/fct_altai

Dobrý den Valeriji Viktoroviči. Dobrý den. Zdravím vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu. Dnes je 15.02.2016. Zahajujeme další z našich pořadů Otázka-odpověď. Začneme asi nejpopulárnější otázkou od našich uživatelů, kteří prosí okomentovat setkání moskevského patriarchy s papežem na Kubě. Tady v podstatě není moc co komentovat, neboť je zde důležitá vlastně skutečnost, význačná skutečnost, že se tisíc let po rozštěpení nakonec ty dvě církve opět sešly. A proč se sešly? Ta věc se má tak, že každá ta církev nemá samostatně dost sil pro řízení světa podle starozákonní biblické koncepce. Musí se spojit. Jak se před tisícem let rozštěpily, tak se teď zase musí spojit. To byl první krok ke spojení úsilí obou církví. Nesmí připustit, aby se národy vymkly z moci starozákonní biblické koncepce. A proč Kuba? To je mimochodem zásadní. Kuba, ten ostrov svobody a bašta socialismu v Latinské Americe a vůbec i na západní polokouli a Americe. Kuba zůstala, přestože se pokoušeli přenést centrum řízení do Venezuely... Pamatujete se na Hugo Cháveze, po kterém to nikdo nedokázal převzít, takže se vše opět vrátilo na Kubu. Kuba má určitý význam. Podle některých svědectví může být Kuba jedním z ostrovů Atlantidy, která se potopila, na kterém se nacházejí určité artefakty, kvůli kterým bylo místní obyvatelstvo vyvražděno a nahrazeno symbiózou jiných ras a národů, které tam byly přivezeny. Proto je i to místo v podstatě dost symbolické, kde se teď spojují a na jaké koncepci, na jaké platformě. Otázka od Valerije. V minulém pořadu jste říkal, že z hlediska globálního prediktoru má být provedena islamizace Evropy, ale že vzhledem k okolnostem, které se změnily, je GP zatím nucen ji odložit. Neznamená to snad, že k rozebrání USA teď také není vhodný čas? Nebo mohou tyto dva procesy probíhat nezávisle na sobě? To je trochu nesprávně pochopené. Již jsem se toho nejednou dotýkal. Globální prediktor neodkládá úkol islamizace Evropy, neodkládá úkol vytvoření islámského evropského chalífátu, on ten úkol řeší vycházejíce z konkrétních historických okolností. Z toho, jaká se teď vytvořila politická situace, kulturní vazby mezi národy, a jaké má GP zdrojové možnosti pro řešení toho či onoho úkolu. Otázka je... GP v dané situaci... Když člověk něco plánuje, tak si vytyčí úkoly, které je třeba řešit "vysokofrekvenčně" a také úkoly, které mají být řešeny v delším časovém úseku. Když se například někdo stará o sad, zahradu, tak se jeho práce cyklicky opakují. Pokud jste něco neudělali včas, musíte to odložit na příští rok. A pokud stavíte dům, tak můžete mít problémy s financemi, nebo ... ... nějakými životními okolnostmi, například vám v práci nedají dovolenou, nebo ještě něco jiného. Nebo je špatný kurz pro výměnu deviz, stouply ceny, musíte řešit jiné věci a tak dále. Jenže váš hlavní úkol spočívá v tom, že do určité doby musíte ten dům postavit a v souladu s měnícími se okolnostmi stále stejně pokračujete v jeho stavbě, přece to neznamená, že jste odložili jeho stavbu. Prostě ho dál stavíte s ohledem na změnu okolností, stejné je to zde. K určitému termínu má proběhnout islamizace Evropy, mají být zlikvidovány evropské národní státy, na jejich místě mají být vybudovány nové státy, které budou osídleny novými národy s novým jazykem. Teď si ti migranti, kteří přijeli z Maghrebu, Afriky, Blízkého východu, Malé Asie vytvořili nový jazyk. Mluví spolu v jakési divoké směsi. Již se objevuje nový jazyk, roste nová kultura, takže všechno postupuje jak má. Celý ten problém je pouze ten, že globální prediktor má velké, velké potíže. Nestíhají, díky zákonu času nestíhají vybudovat tento nový dům, tuto novou Evropu, evropský islámský chalífát ve stanoveném termínu. Ale to neznamená, že by to chtěli odložit a vybudovat ho později, znamená to, že ho budou budovat ze všech sil vycházejíce z aktuálních okolností a čím rychleji, tím lépe. Ale oni se přitom nemohou... Víte, jako když se někdo ztrhá, zemře a dům už je mu k ničemu. Nechtějí, aby se jim něco takového stalo, proto využívají objektivní okolnosti k plnění subjektivních cílů. A vycházejí z toho, co jsou teď schopni udělat. Ano, došlo k fázovému zdvihu kvůli tomu, že se sice podle jejich plánů SSSR zhroutil, o což se postarali, ale k obnovení marxistické vlády v SSSR, na území bývalého SSSR nedošlo. V potřebné době nedošlo ke složení SSSR číslo 2. Chápete? Nedošlo k tomu. Lukašenko si se svým úkolem neporadil, a ani si s ním poradit nemohl, protože v Rusku začaly probíhat zcela jiné procesy, než v jaké doufali globalisté. USA špatně pochopily a jinak realizovaly ve vztahu k Rusku svůj úkol. GP nedostal možnost dorazit Rusko ihned. Kdyby takovou možnost měli, tak by si nedělali hlavu s projektem SSSR číslo 2. Dorazili by ho ihned a víckrát by se k tomu nevraceli. Ale teď potřebují... Rozebrali SSSR číslo 1, prohnali ho krvavými přestřelkami a zhoubnými reformami, snížili počet obyvatel, přestavěli... Prostě se nažrali, ale teď jim znova vytrávilo. Chtěli zahnat Rusko do dalšího marxistického režimu SSSR číslo 2, a potom přistoupit k přestavbě USA. Jenže se jim to nepovedlo. SSSR číslo 2 vytvořen nebyl a Rusko se začalo obnovovat na novém konceptuálním základu. Ale to vůbec nemění úkol, který si vytyčil globální prediktor, přestavět USA a zkrouhnout je. Nedá se dále žít podle principu Pax Americana, podle amerických standardů. Země na to nestačí a uletět z ní zatím neplánují, protože to nedokážou, což je mimochodem také důvod, proč se globální prediktor nepostaral o zhroucení sovětské kosmonautiky. Je to jediné odvětví, které nechali na pokoji. Ano, potopili program MIR, ale hned se začalo s budováním MKS (ISS), hned se začalo mluvit o vybudování další vesmírné stanice. Ano, bylo by možná jednodušší začít od MIRu, vzít stávající modul za základ, ale budou to realizovat na MKS. Chápete? Ty programy se dále rozvíjejí, vyvíjejí se další prvky. USA musí být z prosté logiky věcí rozebrány, jinak se globální prediktor zhroutí. Kvůli americkým spotřebním standardům se zhroutí planeta. USA musí být rozebrány, musí se díky válkám rozpadnout, a ty války tam budou, neproběhne to jako v Rusku, když bylo rozčleňováno na suvenýrové státy tak, aby přitom bylo co nejméně konfliktů a válek. Válce se povedlo v podstatě úplně vyhnout kromě té v Čečensku, o kterou se nám postarali naši britští partneři, aby destabilizovali Rusko, jak měli v úmyslu. Jenže ani jim to nevyšlo. Plánovali Rusko převálcovat těmi občanskými válkami, rozpoutanými na náboženském, národnostním základu. Nic jim nevyšlo. Ale v USA je k tomu všechno připraveno a bude si tím muset projít. Ale v jaké situaci je teď globální prediktor? Evropa z jejich hlediska není závislá na dějích v USA. Kdyby měli možnost, tak by okamžitě spustili jak přeformátování USA, tak i Evropy, ale to by muselo být stabilní Rusko a Čína by musela být novým centrem koncentrace řízení. Jenže to se ještě nestalo a Rusko také není v pro ně potřebném stavu. Globálnímu prediktoru se nedaří, takže je nucen jednat jemněji. Nějaké migranty již do Evropy přesunuli, tak ať se teď hezky usadí, ať Evropu trochu z vnitřku zpracují, a zase o něco posunou jak etnickou, tak i kulturní složku směrem k islámskému chalífátu. Vždyť už teď někde začínají vyhánět místní obyvatele, že je to jejich země. "Jaký křesťanský stát? To je náš muslimský stát." Už tam padají podobná prohlášení, už tam jsou taková muslimská hnutí, mám na mysli pseudoislámská. V tomto ohledu globální prediktor žádné plány neopouští. Je nutné pochopit jednoduchou věc, že globalizace je objektivní proces, který vede ke koncentraci řízení na planetě Zemi, výrobních sil na planetě Zemi. Je to objektivní proces. A řízení tohoto procesu má subjektivní charakter. Již dávno je na planetě Zemi vůči státům, všem státům, nejen vůči Evropě, ale vůči všem státům, uplatňován projekčně-konstrukční přístup. Ty státy jsou formovány, proto když někdo říká, že se nějaký stát sám od sebe rozpadl, že šlo o objektivní proces, tak to tak není. Že k tomu nikdo nevytváří předpoklady, tak to tak není, všechno je to realizováno tímto způsobem. Zmínil jste SSSR. Věc se má tak, že ve společnosti pokračuje diskuse ohledně demontáže, rozpadu SSSR. Je možné podrobněji říci, jak to probíhalo, kdo je vinen, kdo stál na počátku toho procesu. Daný formát našeho pořadu to neumožňuje probrat podrobně, ale můžeme zmínit některé věci, o kterých se ještě nemluvilo, doplnit je. Opakuji, že globalizace je proces objektivní a zrušit ji ani zakázat není možné. Dokud nějaký stát existuje, vychází ze svých zdrojových možností a jednoduše existuje. Ale když vejde do kontaktu s jiným státem, tak vzniknou různé vazby, především hospodářské. Bude probíhat vzájemná výměna zdrojů. Jeden stát má něčeho více než ten druhý a naopak, tak začne probíhat výměna. A obchod, základem pro obchodování je v současné konceptuální... ...při současném konceptuálním přístupu ke světovému uspořádání tvoří základ obchodování nemožnost něco získat jiným způsobem. Takže pokud není možné někoho obsadit, zotročit a vše potřebné mu prostě sebrat, začíná se obchodovat. Ale ať už je to, jak chce, tak když spolu začnou dva státy komunikovat, začíná i jejich vzájemná součinnost a silnější systém potlačuje slabší systém. Tímto způsobem se budují impéria. Je třeba chápat princip různých impérií, například Ruského impéria a Západního impéria. O Ruském impériu se zajímavě v roce 1765 vyjádřil ruský polní maršál Christoph von Münnich, který řekl: "Ruský stát má v porovnání s ostatními tu přednost, že je bezprostředně řízen samotným Bohem. Jinak není možné si jeho existenci vysvětlit." A proč to řekl? Podívejte se na Evropu té doby a uvidíte množství trpasličích státečků. Ty státy byly velmi nestabilní a bylo možné je svrchu sjednotit do nějakého celku, nebo je mezi sebou rozeštvat. A proč tam byly tak malé státy? Protože na základě technologií té doby, byl každý stát právě tak veliký, jaké byly zdrojové možnosti ho uřídit. Jak obíhaly informace? Záleželo na vašich možnostech, jak dokážete čelit protitlaku. Pokud proti vám někdo někde organizoval spiknutí, museli jste mít možnost včas toto spiknutí odhalit, a nabrat dost sil k potlačení toho spiknutí, abyste přežili. Ale takto jde udržet malé území. Ta malá území byla ale podmíněna i něčím jiným. Zeptáte se: "A jak tedy mohla existovat impéria?" Tato malá území jsou od začátku zárukou toho, že nemůže dojít k velkému spiknutí. Žádný z těchto malých trpasličích státečků neměl dostatečné zdrojové možnosti, aby mohl samostatně ohrozit svého výše stojícího sjednotitele, imperátora, kohokoliv. Aby se mezi sebou na něčem dohodly, musely by navázat spojení. Přitom však vždy unikají informace a imperátor, výše stojící sjednotitel, má potom z vyšší úrovně řízení možnost potlačit to spiknutí v samotném zárodku. Řeší to tedy ten samý úkol, včas odhalit spiknutí a zabránit mu. A jak to probíhalo v Rusku? Ohromné území, než nějaký posel na koni dojede na Ural a tím spíše na Sibiř, to trvá věčnost. A když třeba již v 19. století zaútočili na město Petropavlovsk-Kamčatskij, tak byli bez problémů odraženi. Nebylo vůbec důležité, že Rusko je daleko, jak počítali Angličané... Měli se jim přece vzdát na milost a nemilost, ale oni za Rusko bojovali a nenechali je odervat kus území z jednotného Ruska. A proč? Protože Rusko bylo řízeno na jednotném konceptuálním základu. Na tom, o který byla připravena evropská kultura. Proč? V Rusku platil princip: "Připoj se k nám a vzkvétej!" Tedy, že při sjednocení všech sil, se dobře daří všem. Proto také Rusové nikoho nedobývali, vždy nabízeli možnost vlastního rozvoje v jednotné rodině všech národů. A proto, ať už se snažili, jak chtěli, Rusko destabilizovat, na náboženském, národnostním základu, tak se jim to nedařilo. A na Západě nehledě na to, že byl celý křesťanský, tedy s jedním náboženstvím, panoval princip: Rozděl a panuj. Každý se snažil... Měli jinou koncepci, kdy se snažili vzájemně potlačovat. Takže globální prediktor měl úkol. V cestě mu stál ten mocný monolit - Rusko, jak jen ho rozbít? No jak? A tehdy přes svého cara, kterého dostali k moci, Alexandra I. ... Mimochodem, je takové vydavatelství DeAgostini, které vydává encyklopedie: Sto osobností, které změnily svět, Sto bitev, které změnily svět... V té knize Sto osobností, které změnily svět, například nenašli místo pro Stalina. Kdo na světě vůbec více změnil svět? On principiálně změnil celý svět. On vytvořil světový systém socialismu a v DeAgostini nepovažovali za nutné ho zmínit. Zato například Nightingale, prostitutka, která se rozhodla, že vedle své hlavní profese se bude ještě starat o raněné vojáky a stala se první milosrdnou sestrou - v jejich koncepci, tak ta prý změnila svět, ano? A člověk, který reálně přinesl na planetu mír, který vybudoval světový systém socialismu, a do praxe zavedl nové mezistátní vztahy, který předvedl, a ať se to komu líbí, či ne, tak západní, tedy chtěl jsem říci východní Evropa, která si tu novou kvalitu vztahů vyzkoušela, se k ní chce vrátit, ale elity jí v tom brání. Tak pro tuto osobnost v DeAgostini ve své encyklopedii nenašli volné místo. Zato, když přišlo na ruské vládce, tak na první místo dali Alexandra I. Protože nikdo, opakuji, NIKDO tak neuškodil Rusku a tolik nenapomohl při prosazování protiruské politiky ve světě jako Alexandr I. Takže globální prediktor, který narazil na to, že Rusko bylo monolitní, konceptuálně monolitní na základě klidného, bratrského soužití národů, začal přemýšlet, jak to zaonačit. A přišli na jednu osobitost, zjistili, že všechny národní elity v Rusku měli tak či onak možnost se realizovat v celostátním imperiálním systému řízení. To znamená, že jakákoliv elita z národních okrajů byla i elitou státní. Příkladů je tomu moře. Jen si to vezměte: Ajvazovskij, Bagration... Každý národ může bez jakýchkoliv problémů vyjmenovat lidi ze svého středu, kteří se stali celonárodními veličinami. A potom globální prediktor vymyslel jednoduchý a efektivní postup. Je třeba vytvořit polygon a tím bylo zvoleno Finsko. Tedy národ, který nikdy neměl vlastní státnost. Zajistil, aby Rusko sto let pěstovalo ve Finsku státnost. Sto let Finsko připravovali na to, aby se stalo samostatným státem. Takto byl vybrušován princip budoucího rozčlenění SSSR, respektive Ruského impéria. A když globální prediktor přistoupil k rozčlenění... ...Ruského impéria, tak narazil na takovou věc. Chtělo se mu rozčlenit celé Ruské impérium najednou a provždy, jenže se to nedařilo. Národní elity integrované do imperiální elity se snažili fungovat buď v rámci koncepce, kterou předložili bolševici, nebo v rámci koncepce souhrnně navržené bílým hnutím. A vzhledem k tomu, že bílé hnutí nebylo schopné poskytnout nový směr, neboť každý stát se musí rozvíjet, a bylo třeba jít dál, vyhráli bolševici. A byl tu problém, jak sjednotit nový stát? Co vytvořit? Když říkají, že se státy rozpadají nebo vytvářejí samy od sebe, že jde o přirozený proces, tak se zcela pomíjí jednoduchý proces, vliv osobnosti v historii. Ať si to vezmete, z jaké chcete strany, tak známe Napoleonovskou Francii, známe Francii Jindřicha IV., známe třeba také Francii Ludvíka XIV., nebo Německo Fridricha I. Rudovouse, Viléma II. Pruského, je to jedno... Všechno se to takto mezi sebou rozlišuje. A pokud se vrátíme jenom trochu zpátky, tak si vzpomeňte na Jelcinovské Rusku, devadesátá léta a Putinovské Rusko po roce 2000. Absolutně rozdílné! Každý ten člověk tedy vnáší svůj osobní příspěvek do podoby svého státu, a ten se potom stává dědictvím daného státu. A když se tedy začalo řešit, jakým způsobem bude provedeno sjednocení SSSR, tak byly navrženy dva různé přístupy: stalinský a leninský. A tvrdí nám, že Lenin musel ustoupit. Prý tam došlo na velkou hádku a on byl nucen kvůli uchování státu přistoupit na kompromis a sestavit stát z republik podle národnostního příznaku s právem na oddělení. Ve skutečnosti to tak vůbec nebylo. Hádka tam opravdu byla, ale v takovém tom stylu: "Trochu si vjedeme do vlasů, abych měl důvod ustoupit." Jako například Majdan. Copak to spiknutí se odehrálo na Majdanu? Na Majdanu jenom shromáždili majdanuté stádo, aby si tam zaskákalo a zařvalo. A potom si ti ubožáci stěžovali, že je nechali na holičkách: "My jsme udělali všechno pro realizaci revoluce "špinavosti", všechno svinstvo, kterého jsme byli schopni, jsme tam předvedli, a ve výsledku jsme za svou snahu nebyli nijak odměněni. K moci se dostali ještě větší zloději!" Stejné to bylo v tomto případě. Aby bylo možné se pod obstojnou záminkou vzdát ideje... ... ideje kulturně-národnostní autonomie, zařídila se hádka a bylo vymalováno. A proč se to všechno odehrálo právě takto? Věc se má tak. Jak byly vytvářeny... Ještě jednou zopakuji. V průběhu globalizace všechny státy vznikaly živelně. Vznikaly na základě svých zdrojů, zdrojových možností s ohledem na řízení. A v souladu s tím v přechodném období, kdy se Ruské impérium zhroutilo, rozpadlo, začala být opět vytvářena centra koncentrace řízení, která vstřebávala různá území a řídící složky. Mezi podobná území patřil například Kokandský chanát, který se stal autonomií, Bucharský chanát se změnil v Bucharskou sovětskou republiku, nebo třeba Chórezmská republika. Nebyly vytvořeny na základě etnického principu, ale řídícího principu. Pokud existovala nějaká státnost před vstupem do Ruska, ihned se projevila a byla zformována řídící struktura. Když likvidovali, tedy když začali vytvářet republiky podle národnostního příznaku, tak například Bucharskou republiku rozdělili mezi Uzbekistán, Turkmenistán a Tádžikistán. To samé provedli s Chórezmskou republikou. Hotové řídící struktury tedy jednoduše zlikvidovali jenom proto, aby vytvořili národnostní. Ale možná někteří prostě jenom tak tvrdě trvali na těch národnostních republikách, takže jim nic jiného nezbylo? Vůbec ne. S ohledem na vzniklé okolnosti, znovu opakuji, na všechny ekonomické a politické faktory, neměly tyto nově se tvořící subjekty jinou možnost jak přežít, než se opět vrátit jako součást Ruského impéria, sice v nové podobě, ale opět jako jeho součást. A proč? Především na tom měl zájem sám globální prediktor, protože když něco bourá, tak to nedělá proto, aby tam vzniknul nějakých chaos. Pouze lidé, kteří nemají ponětí o řízení mohou mluvit o jakémsi řízeném chaosu. Pokud vidí jenom chaos, tak je to jenom jejich nepochopení procesů řízení. Globální prediktor vždy zanechá strukturu, která má řídit, a přitom vždy sleduje své konkrétní cíle. Co mohl v tomto ohledu použít jako alternativní možnost globální prediktor nebo Britské impérium, které v té době bylo předvojem globálního prediktoru, bylo basmačestvo a latinizace. Na těchto dvou jevech, na kterémkoliv z nich je možné odhalit všechno, jen se podívejte. Ani jeden, ani druhý nedokázal zničit kultury a státnost těchto republik. Basmačestvo bylo potlačeno, protože všechna řídící elita přešla na ruskou stranu, jinou možnost totiž ani neměla. Buď rozpad, snížení životní úrovně a neexistence, nebo návrat k životu, který znali, do jednotné rodiny národů Ruského impéria. Buď vás budou na kousky rvát nějací basmači, nebo budete mít přece jen nějaké výhledy a váš národ a stát se bude rozvíjet. A to bylo to, co si přáli všechny národy a elity, které se stali součástí SSSR, obnoveného Ruského impéria. A latinizace? Nehledě na to, že měla velice široký vliv, sklouzla po povrchu a nedokázala proniknout mezi lidové masy. A proto se také byli nuceni latinizace vzdát, a kdy se k ní zase vrátili? V roce 1991, když se zhroutil SSSR. Okamžitě tu byl požadavek všechny ty republiky latinizovat. Jestliže ani cyrilice plně neodpovídala fonetice a jazykům, a proto bylo nutné zavádět doplňkové znaky, tak 27 písmen latinské abecedy jim nemohlo stačit už vůbec. Jak dlouho už se v Uzbekistánu babrají s tou latinizací? A přitom na to šli správně, přes vzdělání, výchovu nového pokolení. Pokoušejí se tam administrativu převést na latinku, ale vždyť hlavní část tiskové produkce stejně vychází v azbuce na základě cyrilice. Takže globální prediktor tehdy neměl možnost žádným způsobem čelit tomu, aby se ty národy znovu spojily na principu národnostně-kulturní autonomie. Zbyla mu jediná možnost, ovlivňovat ty, kteří realizovali toto sjednocení, aby pod nějakou dobře vypadající záminkou zradili zájem národů v Rusku a vydali se cestou národnostních autonomií. Pouze národnostní státy, jenom národnostní státy mohly vypěstovat takové státy, které by odpovídaly těm principům, na základě kterých žila Evropa. Co je ještě v tomto případě třeba mít na mysli? Evropa... ...se začala sjednocovat do jednotného celku až v 19. století, kdy se informační možnosti, komunikativní, dostaly na takovou úroveň, že bylo možné tyto státy začít sjednocovat na nových principiálních základech a uřídit je. Proto také všechna ta impéria nově přebudovali. V tomto ohledu je to, co provedli se SSSR při jeho formování, možné ilustrovat ještě na jednom příkladu, který ale už není z našich dějin. Co to bylo za událost? Bartolomějská noc. Tehdy byli ve Francii prakticky vyvražděni hugenoti, došlo k jejich masakru. Přibližně ve stejné době, přibližně v té době, ve stejném roce 1572 jenom 29.07-02.08. došlo ještě k jedné události, která se odehrála tisíce kilometrů od Francie, šlo o Molodinskou bitvu v Rusku. Nehledě na to, že tyto událostí dělí tisíce kilometrů, mají mezi sebou stejnou spojitost. Věc se má tak, že hugenoté měli k dispozici takový zdrojový potenciál, který by jim v každém případě umožnil dostat se ve Francii k moci. Ale to nebylo vhod globálnímu prediktoru, protože by to vneslo zvrat do jejich řízení, znesnadňovalo by jim to jejich řízení na základě projekčně-konstrukčního přístupu, změnil by se formát Francie v globální politice. Francie by získala jinou kvalitu, což nemohlo být připuštěno, muselo to být zastaveno. Oni ale přece nemohou ovlivnit všechny procesy v národech, a proto jednají úzce cíleně. Co se stalo? Hugenoté postupovali k moci. Jindřich Navarrský se oženil s Markétou z Valois, a tak se mu otevřela reálná možnost dostat se ve Francii k moci legálně, prostřednictvím své ženy. To, že mu v cestě stáli ještě dva králové - Karel IX. a Jindřich III., který mimochodem.... když umíral, tak odkázal královskou korunu Jindřichu Navarrskému, tedy Jindřichu IV., nehledě na to, že měl ještě bratra v následnické linii. Ale v čem je podstata? Získal reálnou možnost stát se králem. A tomu bylo třeba zabránit. A jak? Vyvraždit kádrovou základnu. A to v průběhu toho masakru učinili, vyvraždili prakticky... V jakékoliv encyklopedii se dočtete, že zavražděni byli prakticky všichni vůdci hugenotů. A nehledě na to, že potom Jindřich Navarrský dál bojoval o francouzskou korunu, a že se nakonec i králem stal, tak byl tento úder pro něj osudovým. Jak se mu to nakonec povedlo? Včas, v roce 1593 prohlásil: "Paříž stojí za mši" (katolickou). To znamená, že vstoupil do té struktury, kterou mu navrhnul globální prediktor. Sice souhlasil, nicméně Ravaillac v roce 1610 přesto tuto chybu řízení zlikvidoval dýkou. Jindřich IV. byl zavražděn a všechno běželo dál podle plánu. Tento vliv jednotlivých osobností velice změnil francouzské dějiny a vedl k velkým událostem. A co se týká Molodinské bitvy, tak tam to globálnímu prediktoru nevyšlo! 1571 se odehrál první Krymský pochod, který měl zničit Rusko, a téměř se to povedlo. Druhý pochod v roce 1572 měl Rusko dorazit, a to se nepovedlo. To je k otázce, jakou roli hraje v dějinách osobnost, jak mění ve státech průběh událostí a jakou váhu mají ta či ona přijatá státní rozhodnutí. Stejně jako v tom případě ve Francii, kde byl globální prediktor nucen zlikvidovat kádrovou základnu hugenotů, aby uchoval směřování svého řízení, tak v případě SSSR, Ruského impéria, bylo naopak nutné tu kádrovou základnu vytvořit, což mělo vyřešit sjednocení SSSR podle národnostního příznaku. Na toto téma je možné hovořit dlouho, proto to raději nebudeme protahovat. Řekněte, je možný rozpad současného Ruska, existuje takové nebezpečí? Takové nebezpečí existuje vždy. Ale o všem opět rozhoduje to, nakolik je aktivní obyvatelstvo a osobnostní faktor v dějinách. Osobnosti mají na dějiny také velký vliv. Jestliže Boris Nikolajevič Jelcin vedl Rusko k rozpadu: "Vezměte si tolik suverenity, kolik chcete", tak Vladimir Vladimirovič naopak Rusko dává dohromady a povedlo se mu to natolik, že se hlavní směřování tohoto procesu nedá změnit. Vrátíme se k Evropě. Anatolij z Doněcku prosí okomentovat jednání o Sýrii v Mnichově. K samotnému jednání vůbec nedošlo kvůli podmínkám opozice, která potom obvinila Rusko, že maří jednání. Věc se má tak, že zmaření jednání je výhodné jak pro Západ, tak i pro Rusko. Zaprvé. ... pro Rusko i Sýrii. Zaprvé. Proč je to výhodné pro Západ? Protože se jim za jednací stůl reálně nepovedlo posadit ani ISIL, ani Džabhat an-Nusrah, neboť se nám je všechny povedlo zaregistrovat jako teroristické organizace, jako nelegální opozici. A ti, které se jim tam povedlo dostat, nejsou vlastně nikým, takže jakékoliv jednání pro ně znamená krach. Tady je to podle principu, kolik za tebou stojí divizí? A pokud žádné nemáš, tak co tu děláš? Ano, možná za tebou stojí Rijád, Washington, jenže syrská vláda zase řekne: "A za námi stojí Rusko!" Tak co dál? Všichni si to velmi dobře uvědomují, a protože tato opozice nemá co nabídnout, musela zmařit ty volby, tedy ta jednání, a ze všeho obvinit Rusko. A zmaření těch jednání je výhodné i pro Rusko z jednoho jednoduchého důvodu, že v důsledku určitého jednání vnitřní Putinovy opozice to dopadlo tak, že ten seznam syrské opozice k jednání byli do značné míry nuceni sestavit v Rijádu. Proběhlo to asi takovým stylem: "Není důležité, co říká prezident, nevšímejte si toho, žádná syrská opozice neexistuje." To velice uškodilo vedení globální politiky, proto ten odklad umožňuje ruským letecko-kosmickým silám a syrské armádě zredigovat ten seznam opozice, se kterou je možné jednat. Takže vše probíhá normálně, jde čistě o informační válku. A svůj seznam opozice Moskva a Damašek sestavují. Mnozí... Neustále posloucháme, že ty či ony oddíly opozice přecházejí na proti-ISIL-ovskou stranu a začínají bojovat proti ISIL na straně syrské vlády. S tím, že politické otázky se budou řešit až potom, teď je nutné bojovat. Co to znamená? Formování další ozbrojené síly. Neexistuje žádná syrská opozice, která by nebyla... Dosud žádná taková neexistovala. ...která by nebyla opozicí zosobněnou ISIL nebo Džabhat an-Nusrah. Je to jednoduché. Oni vytvářejí velké množství oddílů, už jsem o tom mluvil. Jaký je na Ukrajině rozdíl mezi Azovem, Donbasem, nebo Ajdarem, těmi kárnými oddíly? No jaký? Stejné je to tady. ISIL nebo Džabhat an-Nusrah, je to jedno a totéž, ať už si říkají, jak chtějí. Takže z nich se jako skládá ta opozice. Co tedy říká Západ? - Bombardujete tu hodnou opozici. - Řekněte tedy, která je ta špatná a kde se nachází? - To vám neřekneme. A proč? Protože v závislosti na politické konjunktuře tyto oddíly jednou představují jako ISIL, podruhé jako Džabhat an-Nusrah či jako legální opozici. Ale protože jsou všichni již tak profláknutí, všichni velitelé jsou i s jejich vazbami natolik známí, tak nám nikoho předvést nemohou, protože bychom jim hned odpověděli: - Jak se z velitele ISIL najednou stal hodný opozičník? Koho to kryjete? Jeb Bush... tedy.. Bush v rozhovoru s Trampem přece řekl: "Rusko bombarduje ty síly, které my podporujeme." A co je to za síly, které USA podporují? Je jasné, že je to ISIL a všechny ostatní oddíly, které jsou na něj napojeny. Protože oni vedly své letecké útoky tak, že se území kontrolované ISIL neustále rozrůstalo. My jsme se obraceli na Západ a ptali se: - Kde je ta vaše Syrská svobodná armáda? - Kde jsou ti a oni, všichni, o kterých neustále mluvíte? Seznamte nás s nimi. A oni odpovídají: - Nemůžeme. A proč? Nemůžou nám je představit, protože naše rozvědka je také aktivní a vždy ty lidi dokáže demaskovat. - Tak vy nemůžete? Ale přece tvrdíte, že Syrská svobodná armáda... Budeme je tedy hledat sami. Což jsme udělali a našli. Našli jsme Syrskou svobodnou armádu i další politické struktury legální opozice, které jsou schopny vést jednání s Damaškem. Tyto síly teď tedy narůstají, získávají větší sílu a ISIL a další západní vojenské oddíly, které vyslali do boje se syrským národem, své síly naopak vyčerpávají. Proto se teď hra rozrůstá o možnost vpádu turecké armády do Sýrie, saúdskoarabské armády... Je to velice závažná hra, nicméně stále hra. Protože v případě, kdy by to Turecko přece jenom udělalo, by se turecká katastrofa prudce přiblížila. To teď není výhodné pro USA ani pro globální prediktor. Jenže existuje logika záměru a logika okolností. A logika okolností k tomu Turecko nutí, oni se nemohou zastavit. A pokud se nedokážou zastavit a získat zpět nějakou sílu, tak Turecko přestane existovat již v nejbližší době. A co se týká Saúdské Arábie, která se tam chystá přesunout armádu... ISIL je z větší části právě saúdskoarabská nepravidelná armáda, která je pod velením přímo Saúdské Arábie. Je to nepravidelná armáda USA a její ani ne náhradní, ale polní velitelské stanoviště je v Saúdské Arábii. Odtamtud jí velí. Co tedy musí Saúdská Arábie udělat? Ona musí, protože zajišťuje přístup do Sýrie... Prostě se ISILovské oddíly převléknou do jiné uniformy, bude vyhlášeno, že to je saúdskoarabská armáda a tu musíte nechat na pokoji. To je ten záměr. A proč Putin nejel do Mnichova? Co by tam dělal? V roce 2007 tam byl, vše jim řekl, a co se změnilo? NIC! Dvakrát něco opakovat hluchému nemá smysl. Putin není tím typem člověka, který by k nim neustále jezdil: "Já jsem vám to říkal, vždyť jsem vám to říkal..." Řekl jim to, a oni teď vidí výsledky. Proto tam jel Medvěděv a řekl jim: "Vidíte následky svého jednání? Vidíte! Líbí se vám to? Tak se radujte, protože vám bude za chvíli ještě veseleji, pokud nezačnete jednat tak, jak vám říká Putin!" Okomentujte prosím srážku vlaků v Německu a reakci kancléřky Merkelové na tuto událost. Normální reakce. Vezměte si, že šlo o čelní srážku vlaků, takže mluvit v tomto případě o tom, že šlo o nějakou tragickou náhodu, není možné. Šlo očividně o diverzi a vzkaz Merkelové, že její řízení Německa jde proti hlavnímu proudu, a že tedy narazí. "Pokud nezměníš směr své politiky, nabouráš." Takže, ona si teď musí poradit. Uplynul rok od podepsání Minských dohod, můžete zrekapitulovat výsledky? Tak především. Zda dobře nebo špatně, ale institucionalizace republik probíhá, k podlamování PSEUDOlegitimity, protože oni nejsou legitimní... Dochází k silnému a rychlému podlamování této zdánlivě legitimní kyjevské bandy a otázka nutnosti začít vést dialog s Luhanskou a Doněckou republikou je čím dál očividnější. Hlavním výsledkem tohoto roku je přece jen skutečnost, že nehledě na to, že Minské dohody byly uzavřeny na rok, nepovedlo se je zmařit, což znamená, že se politické i vojenské okolnosti změnily natolik, že si nikdo nedovolil zmařit Minské dohody, neboť vědí, že je to jediný základ pro odvrácení totální války v Evropě a vůbec zhroucení řízení v celém světě. Proto byli všichni nuceni přistoupit k prodloužení těchto Minských dohod, přestože jsou vedeny snahy je zmařit ze všech stran jak v Evropě, tak i v USA. Existují i síly uvnitř Ruska, které mají snahu je zmařit. Když se o to ale snaží USA a Evropa, tak je možné to pochopit. Když se však "patrioté" snaží zmařit institucionalizaci republik a rozšíření jejich pravomoci na celé ukrajinské území, tak to nechápu. Co jste to za patrioty? Jestliže vystupujete proti Minským dohodám? A pokud to děláte, tak jak je možné vám vůbec svěřit do rukou nějakou moc? Vždyť nic nevíte o řízení. Jak chcete něco řídit? Jelena se ptá, proč bylo nutné měnit pravidla fungování MMF a dělat okolo toho takový humbuk, když teď stejně Ukrajině žádné peníze neposkytují? Aby mohli dát peníze Ukrajině, aby Ukrajina přece jenom dokázala zaútočit, aby Ukrajina přece jenom rozpoutala totální válku po celé Evropě. Proto to dělali, a že se to nestalo, je díky opačnému vlivu. Chápete? Proč si myslíte, že když se přijme rozhodnutí, tak musí být jednoznačně realizováno? A že na zájmy jiných skupin nikdo brát ohled nebude? Jakékoliv řídící rozhodnut má jak své příznivce, tak i odpůrce. A vždy vítězí jedni nebo druzí. Je to, jako bychom věděli, jak věci fungují, ale když probíhá opravdový proces, tak to najednou nevidíme. Pokaždé čekáme, že to přesně tak musí být. Churchill v této souvislosti řekl zajímavou věc: Politik je ten člověk, který vysvětluje, co se stane, pokud se něco neudělá přesně tímto způsobem, a potom vysvětluje, proč to tak nebylo. Nestalo se to proto, že byly učiněny takové a takové kroky, to je všechno. Alexandr z Leningradské oblasti prosí okomentovat, jak se Erdogan nechal napálit ruskými šprýmaři. Už v minulém pořadu jsem řekl, že z Erdogana udělají šíleného führera, kterého je třeba se zbavit. Je třeba ho úplně odstavit od toho projektu... On je vlastně kreatura projektu globálního prediktoru, ne USA. Davutoglu je člověk USA, ale Erdogan stojí výše. Ale protože se Erdogan dopustil veliké chyby kvůli své chamtivosti a nechápavosti... On si nevšimnul, že mezi Jelcinovským a Putinovským Ruskem je rozdíl, to je zase k té roli, jak rozdílně může fungovat stát. Třeba zda uzavřené dohody hrají roli, nebo na ně nemusí být brán ohled. Mimochodem, Putin teď v mnohém řeší ty problémy, které založil Lenin, proto se tenkrát neudržel. Pokud by tyto problémy tenkrát... Já nevím z jakých důvodů, jak na Lenina zatlačili, proč na tu věc přistoupil, ale v každém případě měl možnost těm, kteří ho ze Západu financovali, říci: "Já s tím nemůžu nic udělat, oni mi sice tou hádkou nahrávají, ale já to, či ono." Mohl se opřít o Stalina a jeho skupinu, aby to nepřipustil, ale on to neudělal. Čelil sice zednářům i trockistům, ale Stalinovi nepomáhal, tato jeho polovičatost mu nic dobrého nepřinesla. Zednáři a trockisté se mu pomstili tak, že ho otrávili. A Erdogan? Šlo o důležitý projekt, který narušil. Věc se má tak, že si ho stejně globální prediktor pěstoval jako prasátko na porážku. Erdogan měl v každém případě zemřít. Napřed by se z něj stal národní lídr, stejně jako Hitler, ale ve výsledku... Nejednalo se o dlouhodobý projekt. Turecko již tak z určitého pohledu existuje příliš dlouho. Kurdistán nebyl udržován a podporován v té podobě v jaké existuje náhodou, jakékoliv protestní hnutí může existovat pouze díky vnější podpoře. Kurdy podporovali celou tu dobu. Podporoval je Západ, podporoval je SSSR, podporoval je Západ i Rusko. Protože se jedná o globální projekt. A Sevreská mírová smlouva také nebyla uzavírána náhodou, to až okolnosti je donutily přejít k Lausannské smlouvě. Takže z Erdogana je třeba udělat šílence a to byl jeden krok toho procesu. Dělají z něj šílence, a to tím spíše, že je třeba se ho zbavit, globální prediktor nesmí dopustit vpád Turecka do Sýrie. Protože by to prudce urychlilo rozpad Turecka a prudce zvýšilo ruské možnosti při realizaci globální politiky. Globalisté by byli nuceni Rusku ještě více rozvázat ruce. Už teď celý Západ vykřikuje, že je třeba odvolat sankce. Protože jsou neudržitelné, pro Západ jsou neudržitelné. Pokoušejí se to řešit prostřednictvím různých elit, zde uvnitř Ruska. A poslední otázka od Alexeje. Před týdnem KLDR vystřelila balistickou raketu. Jestliže dříve podobné akce vyvolávaly bouřlivou reakci USA, Japonska a dalších satelitů, tak tentokrát se Severní Korea dočkala reakce i od Číny a Ruska. Protože to Korea přehání. Všichni velmi dobře vědí, jaké vojensko-technické možnosti Severní Korea má. Čeho schopná je a čeho není. A vždy šlo o určitý scénář. Korea straší svět, který se třese strachem, řeší se tak určité politické úkoly v řízení a Korea dále přežívá, dostává za to zdroje, potraviny... Tentokrát Korea... A jsme opět u osobnostního faktoru. Ano, jsi součástí scénáře, ale nikdo od tebe nečeká vlastní iniciativu. Nekaž scénář. Perfektně jsi sehrál roli světového zla, vzal si na sebe tuto roli, zatím to stačí, teď je ve hře zase Rusko. Co blbneš? Při takových hrátkách se to může přehnat, a on může klidně vyvolat i lokální válku, kterou teď nikdo nepotřebuje. Proto mu také všichni vzkázali: "Neposloucháš, nedostaneš zdroje. Buď se účastníš globálního scénáře, nebo zůstaneš bez zdrojů." Proto mu také všichni vynadali. To byla poslední otázka. Ano, jako vždy jsme dnes celkem hodně mluvili třeba o projekčně-konstrukčním přístupu při budování států. Tyto otázky jsou celkem dobře popsány v práci vnitřního prediktoru - Sad roste sám..?, i v dalších knihách. Všechny tyto věci může kdokoliv odhalit sám, pokud bude číst knihy, osvojovat si znalosti. Osvojovat, aby ty znalosti byly jeho vlastní, bez znalostí to nejde. Každý v míře svého pochopení pracuje pro sebe a své zájmy a v míře svého nepochopení pro toho, kdo zná a chápe více. Chápete? Abyste tedy nebyli rukojmími cizích politických rozhodnutí, politických podvodníků, globální, nadnárodní, státní úrovně, musíte vědět a chápat více, musíte rozšiřovat své obzory. Jak říkal Kozma Prutkov: "Mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že podstata věci nezapadá do okruhu našich pojmů.“ Rozšiřujte si své obzory, čtěte práce vnitřního prediktoru SSSR, osvojujte si znalosti řízení sociálních supersystémů. Buďte konceptuálně samostatní, braňte zájmy své i své rodiny. Do příštích setkání.

Dotazovaný: Valerij V. Pjakin

Kategorie: Politika