V. A. Jefimov: Odpovědi na otázky 18. dubna 2016 (O nepotřebnosti zvyšovat věk odchodu do důchodu)

  • Posted on: 10 May 2016
  • Hits: 365
V. A. Jefimov: Odpovědi na otázky 18. dubna 2016 (O nepotřebnosti zvyšovat věk odchodu do důchodu)

V. A. Jefimov odpovídá na otázky čtenářů. "Takže otázka důchodů závisí pouze na koncepci peněz a vůbec ne na tom, že by bylo třeba zvyšovat věk odchodu do důchodu."

URL: http://leva-net.webnode.cz/

Dobrý den, vážení přívrženci Koncepce sociální bezpečnosti. Chtěl bych poděkovat Janu Jušinovi, který udělal takové shrnutí otázek, které přicházejí na moji adresu. Dnes bych chtěl v krátkosti tyto otázky probrat. Začneme otázkou od Vasilije:

Proč už neděláte rektora? Zná nový rektor Koncepci sociální bezpečnosti, a jaký k ní zaujímá postoj?

Já už nedělám rektora, protože jsem měl v plánu v této funkci skončit kvůli věku. Všechno proběhlo podle mých plánů a chtěl bych říci, že při mém působení na univerzitě po odchodu z funkce rektora sázím samozřejmě především na mládež.

Profesorský a pedagogický sbor nové věci přijímá dost nesnadno. Oni umí lépe učit jiné, než studovat sami. Mládež tam však vytvořila již dost stabilní jádro.

Jelena Romankova se ptá: S jakým cílem vstupujete do politiky? Nebojíte se ušpinit politikou? Už se objevil článek ve Fontanka.ru. Jak to skončilo? Je účelné kandidovat?

Ten článek ve Fontanka.ru neskončil ničím, možná chtěl někdo jednoduše něco rozvířit. My jsme to prostě ignorovali. A co se týká toho ušpinit se politikou, tak to nám nehrozí, neboť já jsem se v podstatě rozhodl účastnit se teď primárních voleb, abych především otestoval situaci v Jednotném Rusku.

Je-li dnes Jednotné Rusko připraveno reálně se přizpůsobovat požadavkům života, přizpůsobovat se požadavkům dnešního dne, tak se to projeví. Plánuje-li Jednotné Rusko jednat po staru, tak to také bude vidět.

To je asi to nejdůležitější. A vůbec v mém případě není tak důležité dostat se za každou cenu do Dumy. Pracovat je možné jak přímo v Dumě, tak i mimo ni. Důležitější je spíše prověřit, nakolik je společnost v současnosti připravena přijmout Koncepci.

Oleg Kiljanov se ptá...

Kromě toho je na tom, že jsem opustil funkci rektora pozitivní třeba to, že se mohlo konat naše dnešní setkání. Když jsem byl rektorem, tak jsem to jednoduše fyzicky nestíhal. Myslím si, že se to teď všechno usadí a budu mít volnější režim.

Takže Oleg Kiljanov se právě ptá, čemu hodlám zasvětit život po odchodu z funkce rektora. Zajímavá by byla otázka založení pilotního školního zařízení typu střední školy, kde by se připravovali kádry do státní služby.

Chtěl bych říci, že plánů a zajímavých projektů je velice mnoho a na všechno bezesporu čas nestačí. My už dnes sázíme na místní iniciativy. A k tomu systému pro přípravu kádrů jeden čerstvý příklad.

Nedávno jsem se setkal s velmi zajímavým člověkem, který má 6 dětí a ani jedno z nich nedal do školy. Učí je sám v takovém speciálním systému vzdělávání.

Přemýšlí, že by založil samoregulační organizaci v oblasti školství, která by testovala podobné vzdělávací programy. Ať v budoucnu zaměstnavatel sám zhodnotí jaký diplom je pro něj hodnotnější, zda ten od ministerstva školství, nebo ten s případným razítkem samoregulační organizace.

Jemeljan Razumějev se ptá, co jsem sledoval svým vystoupením na Mezinárodní vědecko-praktické konferenci s tématem Sakrální zeměpis, Aspekty poznávacího a poutního turismu.

Chci říci, že z mého pohledu jsem vyhodnotil tuto platformu jako velmi důležitý prvek, který by možná měl být využit pro navázání konstruktivnějších vztahů s pravoslavnou církví.

A protože se ta konference konala bezprostředně v Alexandro-Něvské lávře, což je hlavní štáb našich církevních instancí v Petrohradu a okolí, a měl jsem možnost navázat přímý dialog, tak jsem učinil určité návrhy, jak by mohl být nalezen konstruktivní dialog mezi vědou a náboženstvím na příkladu jedné z dílčích otázek.

Nemohu říci, že se mi všechno podařilo, nicméně je důležité udržovat kontakty. Například vědecký tajemník duchovní akademie Kirill Kopějkin je mým kolegou, vystudoval fakultu fyziky na Petrohradské státní univerzitě, kde jsem studoval i já.

Vlad Nomedilin se ptá: Je na planetě Zemi možný život bez globálního prediktoru? A jaké jsou perspektivy rozvoje Kazachstánu?

Mnohé otázky mají široký zeměpisný dosah. Život na Zemi bez globálního prediktoru je nejen možný, ale dokonce nutný. Myslím, že to dnes cítí všichni a Koncepce sociální bezpečnosti byla právě kvůli tomu také vytvořena.

Co se týká Kazachstánu, tak ho bezesporu považuji za našeho velice důležitého strategického partnera, a zdá se mi, že právě z Kazachstánu by se mohla šířit Koncepce sociální bezpečnosti.

Já jsem v Kazachstánu nejednou vystupoval a chtěl bych v této souvislosti podotknout, že právě pro něj platí heslo: Malá země s velkou myšlenkou. Lídr Kazachstánu a jeho mladé okolí, které mě tam přivítalo, když jsme tam vedli naše besedy o Koncepci, jsou velice dobrým týmem, týmem, který má perspektivu, a s hlubokým pochopením toho, co se děje. A očekáváme od nich velice důležité iniciativy.

Kdy skončí éra rozděleného světa? Ptá se Vladislav Tarasjuk.

Já si myslím, že to v mnohém záleží na nás všech, to právě my musíme vytvářet ten základ a jádro budoucnosti.

Vjačeslav Těrešin o kontaktu s mimozemskými civilizacemi.

Je samozřejmě velice těžké předpovědět, kdy a jak k tomu dojde, ale je třeba si uvědomit, že k tomu dojde mimo technologická, obecně přijatá schémata. Myslíme si, že se s námi zkontaktují a ozvou se nám prostřednictvím nějakých radiových vln apod.

Ten okruh reálného vesmírného intelektu funguje v torzních polích a ve strukturách biopolí. Jakmile se na zemi zformuje lidský typ struktury psychiky, a bude zde dostatečné množství lidí s typem struktury psychiky "člověk rozumný", tak se budeme moci zkontaktovat, ale v absolutně jiných formách, které dnes v podstatě nejsou dostupné.

Maxim se ptá na možnost přímé demokracie na základě Dostatečně všeobecné teorie řízení v příštích pěti letech. V příštích pěti letech samozřejmě... Je velice důležité si uvědomovat, že nejbližších pět let bude opravdu velice důležitých, protože jestliže v roce 1990 byl zformován základ Koncepce, tak se stala součástí noosféry a od té doby se všichni, kteří se nově objevili, již ocitli v této nové noosféře, a dnes jsou z nich dospělí lidé. My proto již počítáme s tímto novým pokolením.

Vladimir se ptá, zda se někdy dozvíme jména a příjmení 22 klanů.

Chtěl bych říci, že nepracují klany a jména, ale matrice, proto si nemyslím, že by tato otázka byla aktuální. My musíme přemýšlet o trochu jiných věcech.

Andrej Repčun se ptá, kam směřuje naše civilizace, jaké jsou prognózy pro Rusko a Ukrajinu? Budeme opět někdy žít v přátelství?

Já jsem přesvědčen, že důležitý zvrat nastoupí již brzy. Teď dochází ke zvratu globálního scénáře, který realizuje náš prezident Vladimir Vladimirovič Putin. Nějakým svým intuitivním vnitřním smyslem si to dnes již asi uvědomují všichni.

USA teď budou mít dost vážné problémy, takže na Ukrajinu nebudou mít ani pomyšlení. Evropa také nebude mít na Ukrajinu ani pomyšlení a ukrajinský národ si sám uvědomí všechny své chyby. V alianci s Ruskem musí ukrajinský národ otočit situaci, vůbec o tom nepochybujeme.

Dima Axentjuk se ptá na další rozvoj Běloruska. Kdy podle vašeho názoru dojde k integraci s Ruskem, a zda k ní vůbec dojde?

Co se týká integrace Ruska s Běloruskem, tak jde o problém, který má dvě strany. Na jedné straně je dnes Rusko z finančního hlediska spíše finanční kolonií než samovládným státem ve finanční oblasti. Proto asi nemá pro Bělorusko smysl jít pod ruské prapory, na kterých se skví dolar a rubl je pouze potvrzenkou na právo získat tuto valutu naší země.

Žijeme dnes v eurodolarovém systému a ruble jsou pomocné peníze, které nejsou naše, přestože v ústavě jsou za takové prohlášeny. Ale vzhledem k tomu, že je emitujeme v závislosti na dolaru, tak jsme fakticky eurodolarová země.

To je jedna strana a z té druhé strany není ani Bělorusko tou zemí, pod jejíž prapory bychom se mohli vydat my. V tomto roce byla diskontní sazba Běloruska zvýšena z 20 na 25% a úvěry jsou poskytovány s 60% úrokovou sazbou.

V celém Minsku jsou pouze švýcarské banky - BellSwissBank apod... Credit Suisse... Proto jde v Bělorusku ohledně úrokových sazeb o stejně zinscenovanou situaci. Pro Bělorusko neexistuje perspektiva rozvoje, jestliže nezatočí s těmi úrokovými sazbami.

Další otázka: Existuje Bůh?

Velice krátká odpověď: Bůh existuje!

Nikolas Ovsjanikov, jaký máte ve svém životě globální cíl?

Taková velice obšírná a celkem závažná otázka. Já svůj život chápu tak, že jde o jakousi důležitou praktickou zkoušku pro duši, neboť já se neztotožňuji se svou tělesnou skořápkou, ale s duší. A chápu, že hlavní je to, co bude po převtělení.

Já jsem přesvědčen, že za dobu života je třeba přesně si odpracovat ten podíl božího Záměru, který takříkajíc připadl mé duši a dělám všechno, abych tuto misi pochopil a naplnil.

A proč? Protože po opuštění těla získává duše jako částečka božského nové možnosti při formování Všehomíru. Nejspíše budu dotázán, kam bych měl být poslán, a já bych se chtěl ocitnout blíže k naší rodné Zemi. Kvůli tomu však musím mít na Zemi svůj projekt.

Jinak bych se musel vydat do nějaké vesmírné Kolymy, to je podle mě ten úkol. Pro mě je hlavní zanechat zde mládež, která by chápala dílo mého života a pokračovala v něm.

Takto by se pro mě po převtělení objevily důležité úkoly a problémy, které bych mohl řešit právě v této oblasti. Já jsem takový, že je pro mě v mém pozemském životě tím nejdražším to místo, kde jsem se narodil.

Mohu odjet do USA, ale ne na více než 10 dnů. Takže si myslím, že i po převtělení bych chtěl mít projekt v rámci naší zeměkoule a dobře připravený.

Ruslan Jakubovič se ptá na mé doporučení chodit spát se západem slunce. A jak to tedy mají dělat lidé za polárním kruhem? A jak by se Seveřané měli stravovat?

Chci říci, že všechny rady i recepty mají zcela konkrétní charakter týkající se oblasti, ve které žijeme. A tam je nutné se přizpůsobit podmínkám, ve kterých ti lidé žijí, mají jiné životní ukazatele a také jinou stravu.

Tu stravu, na kterou jsou tam zvyklí, a které je samozřejmě přizpůsobena i jejich mikroflóra.

Chtěla bych se zeptat na sny, ptá se Jelena Romankovová. Jsou spíše varováním do budoucnosti, nebo pohledem do minulosti, nebo je to jen něco, co člověk prožil?

Já si myslím, že sny jsou takovou spojnicí mezi minulostí, přítomností a budoucností. Je třeba vycítit tuto vzájemnou vloženost. Dekódování snů je vždy individuální, jednotný recept pro všechny neexistuje.

A vůbec jim nesvědčí období, kdy člověk žije ve shonu. Já měl v životě období, kdy jsem býval velice přetížený, to potom sny prakticky úplně vymizí a nemohou tak pomoci podívat se do budoucnosti.

Oleg se ptá jak a kde potkat tu, která je mu souzena?

Tato otázka může být vnímána jako lehkomyslná, nebo naopak velice závažná. Ano, je to opravdu otázka, a abyste ji mohl vyřešit, je třeba co nejpřesněji zformulovat si obraz toho, co vlastně chcete.

Nesmí to vypadat jako: Něco chci a sám nevím, co to je. Musíte si zcela jasně představit, jak by měla vaše vyvolená vypadat. Počínaje jejím věkem, vzrůstem, barvou vlasů, očí a čím podrobněji a obrazněji si ji představíte, tím dříve ji potkáte.

Andrej Novikov se ptá. Studiem Koncepce se člověk dostává zpod vlivu biblického egregoru. Egregor na to reaguje negativně a začíná vás "bít", je možné tuto reakci snížit? A jak rozlišit, zda se jedná o vliv egregoru nebo plody života v dopuštění?

To je velice správná otázka. Ty problémy jsou nejčastěji spojeny s tím, že se člověk od jednoho egregoru prakticky odpoutal, a do druhého ještě nevstoupil. A je velice důležité si uvědomovat, že pokud se k vám dostaly informace bezprostředně související s Koncepcí sociální bezpečnosti, tak požadavky na vás budou již zcela jiné.

Jednou věcí je, když člověk něco dělá z neznalosti, z nepochopení, a úplně jinak to vypadá, pokud byl plně informován, ví, že se chová bezbožně a přesto se nemění. S tím souvisí ty problémy.

Víte, že ta práce s Koncepcí vypadá na začátku tak, že se jí napřed dotknete, seznámíte se s ní, potom ji pochopíte nebo nepochopíte, potom ji přijmete nebo nepřijmete, a nakonec něco ve svém životě změníte, nebo také nezměníte. Pokud člověk nic nemění, vznikají různé problémy.

Sergej Malachov se ptá, zda by ženy měly při svém sebevzdělávání rozvíjet abstraktně-logické myšlení, aby ho měly jako muži. Já bych neřekl, že by se potřebovaly vyrovnávat mužům.

Já si myslím, že v tomto ohledu je mužský a ženský rozum identický a navíc si asi uvědomujete, že člověk znamená právě svazek muže a ženy. Ani muž, ani žena samostatně nejsou člověkem. Bůh učinil člověka jako muže a ženu (Marek 10:6).

Průměrný rozdíl mezi vědomím muže a ženy je v obdobích, na která se rozum orientuje. Muži se orientují na delší období, na perspektivu, ženy se lépe orientují v kratších časových intervalech a mají silnou intuici pro aktuální situaci.

Což je, jak si jistě uvědomujete, spojeno s jejich přírodní funkcí, neboť je to žena, kdo dává život dítěti. Když se jí potom dítě narodí, tak ho každou vteřinu, každou minutu vnímá a formuje tak osobité možnosti svého vědomí.

Arťom Kačkov se ptá na transhumanismus. My víme, že Koncepce je proti transhumanismu. Dále říká: Doporučuje nám, abychom zůstávali ve své lidské skořápce a mezitím elita dosáhne navýšení výkonu svého mozku a porazí nás. Pro koho to vlastně Koncepce pracuje?

Já si myslím, že jde o hluboký omyl, že my můžeme opravovat Boha. Člověk je zkonstruován natolik unikátně a možnosti jeho mozku jsou natolik unikátní... Víte, že v minulém roce se informační kapacita všech počítačů na zeměkouli jen tak tak vyrovnala kapacitním možnostem jednoho člověka?

Proto ten problém nestojí tak, že bychom měli zdokonalovat náš mozek, který je natolik dokonalý, že ještě nedokážeme využívat ani 5% ze zdrojů, kterými nás Bůh obdařil. Proto není tím hlavním rozvíjet nějaké technologické adaptéry k našim možnostem, ale dokázat využít to, čím nás Bůh obdařil. Soutěžit v těchto otázkách s Bohem bych transhumanistům neradil.

Jemelja se mě ptá: Viktore Alexejeviči, co myslíte, je mezirasové křížení lidí dobrem nebo zlem?

Já si myslím, že křížení je v každém případě zlem, ale pokud se lidé setkají z boží vůle, tak není důležité, jaké jsou rasy, vyznání, a je to bezesporu dobrem. Jestliže se setkali z boží vůle a mají se rádi.

Jak chápete slovo Rus, já ho chápu jako synonymum - věřící Bohu.

Ne, takto ho nechápu. Věřící Bohu může být člověk jakékoliv národnosti, jakékoliv civilizační příslušnosti. Rus je příznak náležitosti k osobitému civilizačnímu společenství, v jehož základu leží především dobro, spravedlivost, ruský jazyk a Puškinovo tvůrčí dědictví. To je to, co především spojuje ruské lidi v jejich civilizačním společenství.

Co myslíte, je konceptuální neurčitost zlem?

Já si myslím, že zlem je přívrženectví satanistické koncepci. Konceptuální neurčitost vypovídá o tom, že se člověk nachází mezi jedním i druhým. Proto není ani tak zlem konceptuální neurčitost jako přívrženectví satanistické koncepci.

Roman Kazancev se ptá na můj vztah k technikám neurolingvistického programování, dalšího energoinformačního rozvoje (Veriščagin), k hypnózám. Chtěl bych říci, že každý člověk musí podle mého názoru rozvíjet tyto zdroje právě v takové míře, v jaké to potřebuje pro svůj život.

Pokud člověk začne navyšovat tyto své možnosti, aby je potom mohl předvádět jako kulturista své svaly, tak to má zpravidla pro jeho život negativní následky. To mohu tvrdit na základě svých praktických pozorování.

Já jsem měl hodně známých, kteří se tím zabývali, aby se potom mohli předvádět, a vždy to končilo špatně. Mnohé tyto návyky jsou jako nůž. Mohou být využity jak k užitku, tak i ke škodě.

Další otázka je od Vasilije. Nedávno se seznámil s audioknihou Bazarného Lidské dítě. A ptá se, zda je lepší ve škole využívat metodiku Bazarného, nebo zda potřebujeme jinou školu na základě materiálů vnitřního prediktoru?

Já bych chtěl říci, že nikdy nesmíte mávat nějakými prapory, jak to někteří někdy dělají. Já jsem pro Koncepci sociální bezpečnosti, já uznávám vnitřní prediktor... Důraz je třeba klást na obsahové věci A samozřejmě je nejlepší všechno přizpůsobit konkrétní situaci, kterou znáte lépe než já. Proto zde sotva mohu něco jednoznačně poradit, je nutné to posuzovat s ohledem na konkrétní situaci.

Alexej Stoljarov se ptá na metodologii, podle které by bylo možné identifikovat nepřítele a najít přítele.

Přeji Vám i vašim blízkým hodně zdraví. Chtěl bych říci Alexeji, že tento náhled na věc je třeba již překonat. Musíme se společně dívat na život tak, že nemáme nepřátele. Jsou okolo nás pouze lidé omámení, kteří něco nechápou, a právě z těchto pozic musíme vycházet nejen při styku mezi sebou, ale se všemi lidmi v našem okolí.

A chápat, že to často není jejich vina ale neštěstí, že se ocitli v takové situaci z hlediska vnímání a chápání světa. Bylo jim to uměle a záměrně vnuceno. Je třeba jim pomáhat dostat se z toho zajetí.

Natalie Parfjonová se ptá, co byste poradil dítěti, které se chce stát člověkem? Kde by se mělo učit, aby bylo mezi stejně smýšlejícími v průběhu svého studia, a potom mohlo ve svém zaměstnání být lidem prospěšné?

Víte, z mé vlastní zkušenosti, když jsem pracoval s dětmi i se svým vlastním synem, bych chtěl říci, že jsem jim radil jedno: Sami formujte okruh svého společenského styku.

To říkám jak rodičům, tak i samotným dětem, když jsou trochu větší. Snažte se sami zformovat okruh svého společenského styku. Nečekejte, že to někdo udělá za vás.

Ivanomir Snězajev položil otázku ohledně léčebné hladovky.

Já si myslím, že to je správná otázka a organizmus se od škodlivých látek a toxinů bez hladovek a procedur na jeho očistu vyčistit nedá. Proto je třeba opravdu myslet nejen na zdravé stravování. Pokud člověk žije v běžném režimu, pokud je vitarián a jí ovoce a zeleninu, tak je ta potřeba očisty organismu samozřejmě minimální, ale pokud se stravuje tradičním způsobem, tak je třeba minimálně jednou ročně provést velkou očistu organismu.

Dále se ptá na důchody. Víte, že teď přehodnocují věk odchodu do důchodu.

To je samozřejmě chybná cesta naší státnosti. Lidé během svého života platí tolik prostředků, že pokud bychom je převedly do nějakého materiálního zdroje, tak je jasné, že na důchody musí vystačit.

Na důchody není dost pouze díky inflaci. Když Mendělejev ve své době analyzoval předchozích sto let, tak se kupní síla ruble tehdy za sto let zvýšila 1,7 krát.

Takže člověk, který by odešel v takovém systému do důchodu, by měl dostávat důchod podstatně vyšší, než byla jeho mzda. Aby to tak fungovalo, je však potřebná jiná koncepce a peníze.

Takže otázka důchodů závisí pouze na koncepci peněz a vůbec ne na tom, že by bylo třeba zvyšovat věk odchodu do důchodu.

V naší společnosti však navrhují legalizaci marihuany jako alternativy k alkoholu. Že prý by marihuana mohla vést ke snížení spotřeby alkoholu.

To je hluboký omyl. Jakékoliv narkotikum... a mimochodem nejnebezpečnější jsou právě slabá narkotika, jako šampaňské a pivo, protože těmi začínají děti a ženy. A to už vůbec nemluvím o marihuaně. To je cesta nikam.

Další otázka je o manželství na základě mnohoženství.

Víte, to je otázka, která se posuzuje více z toho sexuálního hlediska, i když manželství má ve skutečnosti řešit zcela jiné problémy. Chtěl bych říci, že poměr pohlaví v manželském životě a v manželském hříchu je velice různorodý.

Víte, že Korán povoluje mnohoženství právě kvůli tomu, aby ženy nezůstávaly bez muže. Protože v době válek muži umírají a ženy pak přicházejí o možnost zajistit pokračování rodu v normálním rodinném prostředí.

V našem státu je teď také mnoho problémů, když tu máme plno neplnohodnotných mužů, opilců a alkoholiků. S tím u nás bohužel máme problém. Když rozebereme, co vlastně znamená mimomanželský sexuální styk. Pokud má muž takové vazby rodinné a mimo rodinné se třemi ženami, a dejme tomu, že z genetického hlediska jde o silného, zdatného jedince, abstinenta, tak mohou tři ženy mít silné a zdravé potomstvo.

Protože pokud by na ty druhé dvě ženy zbyli opilci, tak by jejich potomstvo bylo zcela jiné, z hlediska celého národa. A co se týká ženy, tak ta nemůže zvýšit kvalitu potomstva, pokud bude žít se třemi muži. Musí si umět z těch třech vybrat jednoho.

Takový principiální rozdíl zde tedy z hlediska budoucí genetiky existuje. I když je nutné brát ohled na to, že jakékoliv sexuální styky mimo manželství zanechávají svoji pečeť jak na rodinném životě, tak i na budoucích dětech, to všichni velmi dobře víte.

Dmitrij Titov se ptá na kontakt s Bohem. Nikdo nedokázal dát přesnou definici Boha. Dokážete poskytnout takovou definici?

Chci říci, že můj názor na Boha spočívá v tom, že Všehomír a všechno, s čím přicházíme do styku, je svět stvořený Bohem, Všehomír, pro který je Bůh nadřazenou realitou. Problém je v tom, že v našich stereotypech vnímání Všehomíru nemůže být zformována představa Boha podle našich představ.

Stejně jako když někdy uvádím příklad, že rostlina nemůže pochopit, co je to koza. Stejně tak ani člověk nemůže pochopit, co je to Bůh v našich stereotypech vnímání.

Je jednoduše potřebné chápat, že existuje Všehomír, tedy to, co vidíme, s čím přicházíme do styku a co dokážeme nějakým způsobem vnímat. A existuje realita stojící nad Všehomírem a všemohoucí tvůrce, který ten Všehomír formuje.

A naše duše je pouze částečkou, fragmentem této nadřazené reality, neboť člověk byl stvořen jako obraz Boha a navíc v průběhu svého života může získat i jeho podobu (Genesis 1:26).

V další otázce se Ala Stančevová a Nataša Semenčenková ptají na Sáí Bábu, na jeho technologie. Já jsem o tom již mluvil, tak jenom ještě řeknu, že Sáí Bába jako mimochodem i Ježíš Kristus říkal: "Lidé, proč se mi klaníte?

Vždyť jste stejní jako já." Sáí Bába to nejednou při svých vystoupeních i rozhovorech zdůrazňoval. Vy jste přece stejní. Nás si povšimnul pouze proto, že jsme tuto jeho výzvu vyslyšeli a jednali jsme s ním a pohlíželi na něj jako na obyčejného člověka.

Zřídkakdy na něj někdo takto pohlížel a on si toho nemohl nepovšimnout, proto nás k sobě pozval dva dny po sobě. Což je historická výjimka, protože tam obvykle lidé čekali třeba i 40 dnů, a nebylo reálné, aby se k němu za těch 40 dnů vůbec dostali.

Co se týká jeho možností, tak měl bezesporu zvláštní dar a zvláštní schopnosti. Já si teď nepamatuji, zda jsem o tom veřejně mluvil či ne, ale povedlo se mi tam uvidět takovou věc, neboť jsem při té návštěvě seděl doslova pouze dva metry od něj a velmi pozorně všechno sledoval.

V době besedy odešel za závěs, slyšel jsem cvaknout zámek, a proto jsem se na něj díval zvláště pozorně, když se vrátil. On si sedl do křesla, a já viděl, jak mu z ruky vyklouzl zlatý řetízek, který velice rychle a obratně opět ukryl.

A potom si pozval dvě Angličanky a zhmotnil před nimi právě takové dva řetízky, které předtím vyndal ze sejfu. Já ovšem netvrdím, že neovládal technologii zhmotňování věcí, je k tomu však nutné kolosální vypětí a někdy si možná prostě pomáhal takovými triky, jaký jsem já viděl.

Proto je důležité, abychom zůstávali lidmi a neklaněli takovým Saí Bábům ani jiným vyslancům, a uvědomovali si, že i nám samotným Bůh nadělil úplně stejné možnosti.

Další otázka. Ptá se Alexandr na pravou hemisféru, pravou ruku, pravdu, pravověrnost.

To má opravdu souvislost, protože člověk nemůže lhát pravou hemisférou, je to úděl levé hemisféry. Pravá hemisféra znamená procesní, nevědomé děje, ideály, obrazy, umělci... A abstrakcionismus asi vzniká, když se pokoušejí levou hemisférou kreslit obrazy.

Bogdan Onikin se ptá na slovansko-árijské védy, na reálné pohanské a védské klany? Ptá se, zda védy nejsou něčím, co nám podstrčili z USA?

Je opravdu nutné velice opatrně přistupovat ke všem takovým problémům. Možná není třeba ani tak hledat konkrétní klany a nositele, jako spíš informace. Božské informace na základě vlastního Rozlišení.

Sergej Brežeňov se ptá, jak hodnotím současný stav a situaci v KPE, jaké nejbližší cíle a úkoly stojí před stranou?

Víte, tady bych chtěl říci, že ne vždy lidé chápou, že přechod na novou koncepci není možný úsilím politické strany. A když lidé konceptuálně na výši přesto budují takovou algoritmiku své činnosti, tak je samozřejmě chybná. Je třeba měnit celé společenské vědomí, pouze tak je možné přejít k nové koncepci.

A je třeba ty informace šířit do všech politických stran, do všech struktur, to je ten hlavní úkol. Politická strana je pouze rozvodovým řemenem od konceptuální moci k zákonodárné, výkonné a soudní moci, nic víc.

Perspektivní je proto bezstrukturní vliv na společnost. Politická strana může pracovat pouze v rámci současné koncepce. Musí pracovat... Hypoteticky - pokud jí administrativa prezidenta vyčlení nějaký prostor, v rámci současné koncepce, tak bude mít možnost při práci v daném prostoru partyzánským způsobem udělat i něco v rámci koncepce.  Ta algoritmika však nebude o nic silnější než by byla mimo tu politickou stranu.

Anatolij Širjajev se ptá, zda byli Američané na Měsíci.

Já si myslím, že nebyli, bylo to samozřejmě zinscenované.

Jaký máte vztah k teorii placaté Země?

Já jsem si dal tu práci a podíval se na to video a chci říci jedno. Jak já, tak možná i vy, máme v hlavě dost vlastních hloupostí, než abychom si ji plnili ještě cizími, jako třeba těmi o placaté Zemi.

Pavel z Minsku se ptá na předkřesťanskou Rus, Tartárii, co před námi ukrývají na Marsu.

Já k tomu chci říci, že přehnaná záliba v minulosti nás odvádí od budoucnosti. O minulosti stačí podle mě vědět jeden fakt a to je existence obranných hadovitých valů, které vypovídají o velikosti a moci naší minulé civilizace.

Natalie Koroljova navrhuje nahrát lekce konceptuálně vzdělaných učitelů a provozovat internetovou školu.

Já chci říci, že karty máte ve své ruce, abyste nepočítali s tím, že by to mohl udělat někdo v Petrohradu, nebo nějaká konceptuální skupina. Je to údělem každého. Údělem každého a všechny iniciativy jsme připraveni podpořit.

Anton Baranov se ptá na smrt Stalina a jeho činnost v rámci božího Záměru.  A také že kouřil, což je jak známo pátá priorita.

O Stalinovi se již dá najít na internetu mnoho informací. Já mohu říci pouze svůj názor. Že ve vile nebyl otráven Stalin, ale jeho dvojník, kterého neidentifikoval ani jeho syn Vasilij.

Když přišel, tak se zeptal: "Kdo to je?" A také je známo, je široce známou věcí, že když Stalin ležel v rakvi, tak to byl zcela jiný člověk. Stalin tedy zemřel dříve. Zemřel nečekaně a za jakých přesně okolností není známo. Je tam tedy velice mnoho závažných okolností doprovázejících Stalinovu smrt.

Na naši současnost to však nemá vliv. Je třeba vědět a chápat, že vraždou Stalina byl zahájen v Rusku trockistický převrat, který skončil rokem 1991.

Proč se generál Petrov stal žrecem Meragorem?

To právě byl problém Konstantina Pavloviče. Já jsem si ho velice vážil, ale on si umínil, že musí neustále být tak nějak na výši. Měl se více zaměřit na prosazování ideje.

On v tomto směru udělal velice mnoho, ale současně se domníval, že se do roka musí stát minimálně prezidentem, a když se to nepovedlo, stal se z něj žrec Meragor.

Dále se mě ptají na zvláštní súry z Koránu, o kterých jsem mluvil v Kazachstánu. Jsou rozebrány v knize, která právě vyšla, jmenuje se Globální řízení a člověk, neboli jak uniknout z matrice, tam jsou v části o Koránu tyto súry uvedeny. Je Korán překroucený nebo ne? Ptá se Míša Mikeladze.

Podle mého Korán přece není žádným faxem od Boha. Šlo o zvěstování prostřednictvím Mohameda, který říkal přesně to, co se transformovalo přes jeho psychiku, nic víc. Korán je nejbližší tomu, co nám bylo zjeveno Shora a já ho mám neustále po ruce, ale vnímám ho jako pozemský výtvor, který má božské kořeny.

Je tu hodně otázek k ekonomice. Sergejev se ptá, zda bychom se mohli rozvíjet na základě stejného modelu jako v Číně?

Já si myslím, že Čína není příkladem hodným následování. Čína buduje svoji budoucnost na vratkých, písčitých základech a my musíme žít podle svého rozumu. My máme všechno nezbytné k tomu, abychom vybudovali vlastní koncepci a navíc to není ani nic tak složitého.

Jura tady má řadu otázek o zablokování pochopení funkce úroků z půjček na nevědomých úrovních u řady odborníků. Ptají se proč Putin vědomě lže o Stalinovi.

Není člověk, není problém. Někdo tvrdí, že to řekl Stalin. Já bych neřekl, že Putin otevřeně lže. Podle mě to tak není a to včetně těch úroků z půjček. Já si myslím, že ačkoliv to může znít paradoxně, neboť jde o takovou jednoduchou věc, tak ji má Putin opravdu blokovanou.

Protože pokud by blokovaná nebyla, tak by Putin... Víte, jsou dva přístupy. Je možné lhát a je možné neříkat všechno. Putin velice dobře ovládá metodologii toho, jak neříci úplně všechno. Pokud by tedy chápal roli úroků z půjček, tak by neříkal všechno a snažil by se tomuto tématu vyhýbat.

Ale protože neustále mluví o tom, že jsou u nás úrokové sazby vysoké, a že to je normální, protože máme vysokou inflaci, tak podle mého mínění nelže. On přesně tak tu situaci chápe, stejně jako v případě Stalina.

Je to jeho názor, který je samozřejmě cílevědomě formován jeho okolím.

Dále kladné Putinovo hodnocení ekonomického vládního bloku včetně centrální banky, a zda je mi znám Chazinův názor na tuto záležitost?

Ano, znám ho. Chazin má pravdu, když říká, že současná liberální ekonomika je v podstatě totalitární sekta a nic víc. Druhou věcí je, proč o tom Putin nemluví, protože možná jsou hranice, za které mu není dovoleno jít.

Nemůže překročit určitou čáru, abychom se vyhnuli nějakým globálním kataklyzmatům. To nemůžeme vyloučit. A proto my říkáme, že od nás se lidé dozvědí, jak by vše mělo vypadat, ale to neznamená, že bychom tvrdili, že Putin nemá pravdu, protože je možné, že má Putin takové informace, které my k dispozici nemáme. Přestože si tedy uvědomuje totalitarismus této monetární sekty, tak situaci nemění.

Naši přívrženci mají velice různorodé otázky, například Anatolij Širjajev se ptá, jaký mám názor na vousy u muže. Jaká je role vlasů, vousů?

Víte, já bych chtěl na tuto otázku odpovědět tak napůl žertem. Byl kdysi takový zámečník, který byl podobou celý Karel Marx. Pozval si ho šéf a říká mu: "Přestaň dělat lidem šaška, všichni se sem na tebe jezdí dívat. Kdyby ses alespoň oholil!" A on na to: "Já se oholit mohu, ale co s mým rozumem? Co si mám počít s ním?" To asi bude má odpověď Anatoliji.

Musíme si všichni uvědomovat, že štěstí nespočívá ve vousech. I když mnozí slovo "boroda" překládají jako bohatství rodu. Všechno záleží na tom, jak se my sami cítíme. Jaké si my sami uvnitř k tomu formujeme představy a vztah.

Pokud jsou pro někoho vousy důležité a cítí, že mu dodávají více sil, tak je musí nosit. Cítí-li se dobře bez vousů, tak je to také úplně normální.

Arťom Malyšev se ptá: Zaznobin nejednou mluvil o tom, že se musí objevit nová kultura, a ohledně humoru a satiry jste nejednou uváděli příklady, že slouží k prosazování různých negativních jevů v našem státu. Takže se Arťom ptá, zda bude v nové lidské kultuře místo i pro humor a satiru, a to včetně demotivačních posterů a karikatur vysmívajících se nedostatkům?

Víte, humor a satira jsou bezesporu základem lidské duše, základem našeho života. Je normální, když se člověk usmívá. Ale je třeba tento nástroj využívat velice dovedně, protože je opravdu možné vysmíváním se zlu a neřestem dosáhnout jejich přitažlivosti a proměnit je v životní normu. Tomu je nutné se vyhýbat, proto je třeba tyto věci umět rozlišovat.

Jsou zde očividně i zahraniční účastníci, v našich debatách. Jeden z nich se ptá na změnu myšlení řídícího korpusu. Že to probíhá velice pomalu a po třicítce, čtyřicítce lidé prakticky své vnímání světa již nemění.

Tyto problémy existují, i když bych chtěl podotknout, že i ve věku třiceti, čtyřiceti let si lidé bez problémů osvojují Koncepci. Současně však nemohu popřít, že sázíme bezprostředně a především na mládež.

Maxim se ptá, jaké postavení bude mít povznesená duše, kdy jí bude něco svěřeno?

Je třeba chápat, že postavení jak teď, tak i po převtělení... Duše je prostě fragmentem, dá-li se to tak říci, Boha, je částečkou božího Záměru. A to je také asi její nejdůležitější předurčení.

Andrej se ptá, co si myslím o starověkém pohanském pohřebním obřadu Tryzna.

Víte, prvek kultury si vždy nese konkrétní historický charakter, proto posuzovat z pozice jiné doby kulturu minulosti není vždy právě vděčná záležitost.

Jelena Rotundalová se mě ptá: "Kdo je to Negreba."

Asi má na mysli Vjačeslava. Já ho osobně neznám, takže bych ho nechtěl nějak jednoznačně hodnotit, ale mohu popsat situaci. On vystupuje bezesporu jako člověk, který z hlediska svého pochopení nebo nepochopení špiní Koncepci sociální bezpečnosti.

Vystupuje pod prapory Koncepce. To ve mně vždy vyvolává takové zvláštní myšlenky, když člověk potřebuje mávat praporem... Ideje Koncepce mají být vnímány prostřednictvím svého obsahu a ne přes mávání prapory. Pokud k tomu potřebuje šelest praporů, tak je něco špatně.

Je proto podle mého názoru možná někým využíván, hraje takovou provokační roli a očividným způsobem špiní Koncepci sociální bezpečnosti.

Max Green položil následující otázku: Proč by Koncepce a představitelé vnitřního prediktoru SSSR nemohli být jedním z projektů globálního prediktoru?

To je otázka, která je v různých podobách pokládána často. Proto bych chtěl říci, že hlavním úkolem Koncepce sociální bezpečnosti je především spravedlnost. Jejím jádrem je spravedlnost a odmítání utlačování jednoho člověka druhým. A druhou věcí je lidskost.

Všemožné napomáhání k dosahování lidského typu struktury psychiky. Pokud někdo z vás najde ve všech materiálech Koncepce třeba i jediný prvek, který by byl v rozporu s těmito základními požadavky, tak bude muset být Koncepce dopracována, protože to je její podstata, to je její jádro a tomu je podřízen celý tým pracující nad Koncepcí.

Kromě toho se znalostí těch lidí, kteří pracují na Koncepci, mohu říci, že další zárukou je pro mě otázka jejich mravnosti a způsobu života. Já bych chtěl poděkovat všem, kteří se o Koncepci zajímají, kteří pokládají otázky, kteří mají snahu dále se ve svém životě rozvíjet.

V podstatě jsou vám všichni ti, kteří stáli u pramenů Koncepce sociální bezpečnosti, upřímně vděční, protože právě díky vaší existenci ta práce nachází své opodstatnění a účel.

Dotazovaný: V. A. Jefimov

Kategorie: Politika