Michail V. Veličko: Přechod od davo-"elitarizmu" k lidskosti

  • Posted on: 27 April 2015
  • Hits: 12
Michail V. Veličko: Přechod od davo-"elitarizmu" k lidskosti

Kandidát ekonomických věd Michail Viktorovič Veličko "Přechod od davo-'elitarizmu' k lidskosti",

URL: http://leva-net.webnode.cz/

Jak bude podle vás probíhat přechod od davově-"elitárního" systému společnosti k lidskosti a spravedlivému systému?

Postupně. Beze spěchu. Po míře toho, jak se bude vědění šířit ve společnosti a po míře toho, jak adekvátně budou lidé na ty znalosti reagovat. A ti kdo budou reagovat neadekvátně, obecně, život sám je odstraňuje, když vyčerpávají dopuštění na neadekvátnost reakce.

Ano, bude to poměrně pomalá změna. Může se zakončit prudkou změnou, ale ten prudký přechod bude něco obdobného podchlazené kapalině. Dlouho dlouho se hromadí nějaká kvalita, když se kvalita nahromadila, třesk a najednou je celá krystal.

Zde může vše probíhat podobným způsobem, že pomalu pomalu roste podíl lidí, kteří chápou co a jak, osobně se rozvíjejí správným směrem, nu a potom když ten podíl překoná určitou kritickou úroveň, jejich vůle bude jednoduše rozhodující.

Pokud Ruská civilizace překoná davově-"elitární" uspořádání, odpadne nutnost konfrontace s jinými civilizacemi na všech prioritách zobecněných prostředků řízení / komunikace / agrese?

Myslím že vhodnost konfrontace bude odpadat po míře toho, jak se ruská civilizace bude rozvíjet správným směrem. Jednoduše se podívejte na realitu. Odkud se berou zbraně?

Za prvé je ho třeba vymyslet. Za druhé je ho třeba vytvořit. přičemž vytvořit ne jediné exempláře, ale hned celé pokolení.

Kolik je třeba času na vytvoření plnocenné armády, námořní flotily? Zhruba 20 let. Za 20 let je možné metodami osvěty, pokud skutečně pracovat na osvětu, dosáhnout takových výsledků, že potřebnost v armádě a flotile jako takových nebude, minimálně v takových masových... a pak, žijeme v epoše, kdy vědeckotechnický vývoj probíhá poměrně rychle.

Co to znamená ve vztahu k ozbrojeným silám? Znamená to že mnohé druhy zbraní mohou zastarat dříve, než budou použity.

Existuje názor, že na Zemi kdysi existovala "ideální" společnost, ve které nebyl davo-"elitarizmus", která poté postupně degradovala do nynějšího stavu. Odpovídá to skutečnosti?

Může to odpovídat skutečnosti, protože dokonce pokud se obrátit k údajům archeologie, pak, mezi ostatky lidí doby kamenné prakticky nejdou ostatky se stopami bojových zranění.

To znamená že lidé spolu nebojovali. A dokonce pokud se opět obrátit k archeologii, pak osadu obklopuje ohrada. Ale ohrada není prvek opevnění, není to ochrana před lidmi.

To je ochrana před tím, aby nepřišel šedý vlk a nepopadl někoho za břicho, zatímco si hraje vedle domu. To jsou rozdílné věci. Až když se objevuje opevnění, to už je ochrana před lidmi. Proč tehdy proběhla degradace společnosti?

Mé chápání otázky je takové, že Íblis není vymyšlenou postavou že satan je realitou a není izolován od toho, co se děje na Zemi. Lidé fakticky podlehli satanizmu?

Ano. Jak a proč se poddali, to je otázka jiná. Každý se poddá samostatně, pokud se poddá. Sovětský svaz jako celek se rozvíjel směrem k sociální spravedlivosti. To bylo ohlášenými cíli politiky.

Pokud by to bylo skutečným smyslem života dokonce ne každého sovětského člověka, ale byť jen 10% obyvatel, pak by Sovětský svaz dnes existoval jako jediná supervelmoc ve světě.

Byla by fronta na právo vstoupit do Svazu sovětských socialistických republik. Řeč jde o supervelmoci v jakém smyslu?

Lídr vědeckotechnického pokroku, lídr ekonomického rozvoje, v určitém smyslu, v takové kvalitě by mohl Sovětský svaz dnes existovat, pokud by bylo správné chápání, že sovětská vláda i v ideále, to je vláda národa, a ne vláda PRO národ.

Většina obyvatel u nás se ke státní moci staví nesamostatně: to oni nám musí zabezpečit kvalitu řízení. A my nemusíme nic. A oni musí. Ale stát, státnost to jsou vždy lidé, které zrodila a vychovala samotná společnost.

Nespadli z měsíce. Všichni uzurpátoři, prevíti, lumpové, kteří byli v historii, oni sami byli vychováni společností. A společnost je připustilo k moci, aby oni dělali své ohavnosti a lumpárny.

Ale to bylo možné jen v jednom jediném případě, pokud nebyly vychovány alternativy, které by nedovolily lumpům a prevítům zaujmout ty funkce, na kterých pak naškodili. A obecně tvrzení o tom, že moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně, je lživé, protože moc nikoho nekorumpuje.

Moc dává možnost projevit se mravním defektům, protože čím výše v hierarchii moci, tím více podřízených a méně nadřízených. A na konci může subjekt zaujmout takový status, kdy vnitrosociální faktory jeho omezování nebudou.

Tam pak jeho život ukončuje buď nemoc nebo nešťastná náhoda. Když mluví o tom že je to nespravedlivé, pak z mého pohledu je to spravedlivé, konkrétně Korán nakládá větší odpovědnost na ty, kdo se podřizují uchazečům o moc, než na ty, kdo se rve k moci.

Existuje faktor, který by mohl lidstvo nezvratně přivést k nejlepšímu režimu samořízení?

Celkově je třeba chápat, že kultura je informačně-algoritmický systém, že dítě roste nejen v přírodě, ale roste i v určitém kulturním prostředí, a kulturní prostředí na něj vykazuje vliv stejně jako přírodní prostředí.

Je třeba upravit kulturu tak, aby svědomí a stud nebyly umlčovány ze strany rodičů a aby lidé vstupovali do dospívání maje lidský typ struktury psychiky, a dále žili pod mocí diktatury svědomí.

A my žijeme v kultuře, kde drtivá většina vyloučila stud a svědomí z algoritmiky osobní psychiky a nijakým způsobem se neúčastní vypracování řešení o tom, jak se chovat a co a jak dělat, a dále, společnost bez svědomí zakusuje důsledky své absence svědomí.

Pak bude společnost garantovaně chráněna před vlivem satana? Na určité etapě, ano, bude to garantováno. Protože příroda zná takovou věc, jako nezvratnost.

Pokud se dostat na určitou úroveň chápání světa, pak tam není cesta zpět k primitivnějšímu chápání. Ano máme šanci, nakonec, zrodit civilizaci lidskosti.

Ve společnosti existuje názor, že svět je nespravedlivý a nejde s tím nic dělat. Co byste na to odpověděl?

Nu oni sami nedělají nic pro to, aby byl svět spravedlivý. protože z jedné strany, ano skutečně existuje setrvačnost, zděděná po minulosti, pro to, přidat té setrvačnosti, psychodynamice, jiný směr, je třeba něco dělat právě teď.

Otázka o tom "co dělat" pro většinu nestojí na pořadu dne. Většina chce žít "právě teď", "žít" v smyslu někde vydělávat peníze a potom je utrácet.

Většina stojí na pozicích, že pokud zachraňovat Vlast, pak za peníze a pod ochranou specnazu rozvědky nebo KGB, přičemž "zachraňovat vlast" nejlépe na banketech a hostinách.

Jak může každý konkrétní člověk nespojený s mocenskými strukturami ovlivnit situaci?

Může ovlivnit, protože dosažení lidského typu struktury psychiky není zakázáno nikomu, možnosti matričně-egregoriálního řízení jsou otevřeny pro každého, a po míře toho je možné mít vliv, protože když Puškin napsal "Píseň o věštícím Olegovi", on si tu zápletku nevymyslel, to reálně bylo, a ten volchv, se kterým se Oleg setkal, on ovlivnil situaci. Komentář k tomu v materiálech Koncepce je.

Prohlášení, že já jsem malý člověk a nic na mě nezávisí, je neadekvátní?

Je to nekoretní prohlášení, protože je opačná otázka, k odpovědi na níž většina není připravena: "A co jsi udělal pro to, aby na tobě byť něco záviselo." Mnozí považují položení té otázky nekorektní.

Čem se liší profesionální hierarchie od osobnostní?

Za prvé, termín "profesionální hierarchie" je sám o sobě nesprávný. protože pokud mluvit o činnosti lidí, založené na kolektivní práci, profesionální práci, pak obecně se tomu nejde vyhnout, v kolektivní práci je určitá subordinace.

Někdo něco řídí, někdo plní, a to je celkově obecně částí technologického procesu. Jedno i druhé vyžaduje určité znalosti, ale společný výsledek nebude, pokud to někdo "má na háku" nebo nemá znalosti potřebné pro to, aby získat určitý výsledek s vysokou kvalitou.

Nu vyšli z bran podniku. Dále co? A zde to začíná. Buďto lidé chápou, že povinnosti vyplývající z pozic skončily a začínají lidské vztahy, nebo začínají budovat osobnostní hierarchii.

To jsou jednoduše různé věci. Obecně termín je velmi silně zabahněn, protože termín politekonomie "dělba práce" je od počátku nesprávný, protože není dělba (rozdělení) práce, ale specializace práce, která leží v základu sjednocení práce.

Společenské sjednocení profesionální práce. Pokud něco děláme na základě kolektivní práce a chceme získat dobrý výsledek, pak každý kdo se tím zabývá musí pracovat s dobrou vůlí, zvyšovat svou profesionalitu, a vnášet svůj vklad ve společný výsledek, který je dosahován kolektivní prací.

To se týká všech, i těch kdo utahuje šrouby, nebo utírá prach ze strojů, i těch kdo stojí v čele státu a řídí ty procesy, buďto v manuální režimu, nebo organizuje nějaké samořízení.

Pokud je vztah k práci nesvědomitý, pak výsledek bude zákonitě špatným. Protože dokonce i pokud mluvit o našem oblíbeném domácím automobilovém průmyslu, ten Fiat ze kterého začínal VAZ, byl ve své době autem roku v Evropě. - to jest, dali bonbónek.

Co udělali z bonbónku a proč? A proto, že se stavěli k práci lhostejně, práce kolektivní, jeden něco pokazil, a druhý už na tom špatné základě nemůže udělat dobře to, co závisí na něm. A systém v celku byl a je rigidní v smyslu nemožnosti vypořádat se s zmetkařem, čím by se nezabýval. Či už utahovat šrouby, nebo řídit ministerstvo.

Titulky: leva-net

Dotazovaný: Michail V. Veličko

Kategorie: Další