Vladimír V. Putin: Rozhovor pro Solovjova (Odpálení 26 raket z Kaspického moře)

  • Posted on: 12 October 2015
  • Hits: 632
 Vladimír V. Putin: Rozhovor pro Solovjova (Odpálení 26 raket z Kaspického moře)

Ruský prezident Vladimir Putin poskytl rozhovor vedoucímu programu "Воскресные вече" (Nedělní veče) Vladimiru Solovjovovi. V něm vyjádřil soustrast Turecku v souvislosti s teroristickými útoky, stejně jako sdílel jeho pohled na situaci v Sýrii a ve světě.

URL: https://www.youtube.com/channel/UCEB0x0zrM5P9GC0Do7SGTGQ

Vladimire Vladimiroviči, žijeme ve velice neklidné době. V Turecku došlo k teroristickému útoku s mnoha oběťmi a raněnými. K jakým závěrům nás to vede, co bychom měli udělat, abychom tu vlnu teroru zastavili?

Je třeba spojit svá úsilí v boji s tímto zlem. To, co se stalo v Turecku... Já využiji tuto příležitosti a vyjádřím svou soustrast tureckému lidu, tureckému prezidentovi. Byl to samozřejmě drzý teroristický výpad, teroristický zločin s mnoha oběťmi.

Jde také o pokus destabilizovat situaci v naší sousední spřátelené zemi, v Turecku, a tím spíše, že k tomu došlo v průběhu předvolební kampaně. Byla to samozřejmě jasná provokace.

V boji s tím zlem však budeme efektivní pouze tehdy, když s ním budeme bojovat společně. Pokusili jsme se bojovat společně se světovým společenstvím, ale světové společenství dělá, že nás neslyší.

Teď zasahujeme v Sýrii a všichni se najednou rozkřičeli. Jaké jsou reálné cíle naší přítomnosti v Sýrii a jaká jsou kritéria úspěšnosti? Zaprvé bych chtěl potvrdit tu skutečnost, která je již známá, že jsme předem informovali naše partnery, a to jak americké, tak i mnohé další partnery a obzvláště ty ze států nacházejících se v tomto regionu o našich záměrech a plánech.

Někdo říká, že jsme to udělali příliš pozdě, ale chtěl bych vás upozornit na to, že nás vůbec nikdo nikdy při plánování a zahajování operací podobného druhu neupozorňuje. A my jsme to udělali. Z dobré vůle.

Z dobré vůle i na základě úvah o účelnosti a díky přání ukázat, že jsme otevření ke spolupráci. Ještě jednou zdůrazním, že postupujeme v úplné shodě s mezinárodním právem na základě žádosti oficiální vlády Syrské arabské republiky.

Všechny ostatní státy, které se dosud účastnily podobných akcí, jednaly nezákonně, protože v této věci neexistuje žádné rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a neexistuje ani oficiální žádost syrské vlády.

Chtěl bych vás upozornit na to, že k okamžiku zahájení naší operace se již 11 států účastnilo různých úderů po syrském území, tak či onak. A všechno to trvá déle než rok. Vzhledem k tomu, že o tom víme a bereme to v úvahu, jsme za

  • A naše partnery informovali a za
  • B jim nabídli vzájemnou spolupráci.

Tou nejjednodušší cestou by bylo připojit se k našemu úsilí a legalizovat takovým způsobem svůj vlastní postup na syrském území, protože pokud máme mandát od oficiální vlády, tak je nejjednodušší připojit se k nám a konat v rámci tohoto mandátu.

Bohužel jsme se však zatím na tom s našimi partnery a kolegy nedohodli. Neztrácíme naději, že je dohoda stále ještě možná. Je tu vidět i určitý pokrok. Byly vytvořeny takové předobrazy pracovních skupin s Izraelci, teď jsou vytvářeny i s Američany, a také s tureckými partnery postupujeme stejně.

Máme nabídky z americké strany jak organizovat práci na vojensko-technické úrovni, abychom se vyhnuli jakýmkoliv incidentům. V první etapě je to lepší, než kdyby nebylo vůbec nic.

Naši specialisté dostali žádosti i návrhy z americké strany a zformulovali svůj pohled na tuto spolupráci a zaslali svou odpověď do Pentagonu. Doufám, že bude učiněn i další krok, bez kterého nebude možné tu situaci urovnat, že začne konkrétní spolupráce při hledání politického řešení.

Pokud budeme mluvit o čistě vojenské části, tak my přece s našimi partnery komunikujeme. Když jsme slyšeli výčitky na naší adresu, že prý naše údery nesměřují na ISIL ani na jiné teroristické organizace jako Džabhat an-Nusra a ostatní, ale prý na takzvanou "zdravou" část opozice, tak jsme jim odpověděli:

Pokud znáte lépe než my situaci na tom území, vždyť jste tam přítomni více než rok, sice nezákonně, ale přece jenom jste tam. Pokud tedy tu situaci znáte lépe, o čemž pochybuji, ale řekněme, že ano, tak nám dejte své cíle a my se o ně postaráme.

Odmítli?

Odmítli. Řekli, že na takové úrovni spolupracovat nebudou. A není jasné proč. Pokud tu situaci opravdu znají lépe, a chtějí bojovat s terorismem, tak ať nám ukážou konkrétní místa, kde se teroristé ukrývají, kde mají svá velitelství a sklady zbraní a techniky.

Dejte nám cíle! Co je jednodušší? Zatím jsme se tedy na takovou úroveň spolupráce nedostali, ale opakuji, že první kroky při navazování kontaktů na vojenské úrovni byly učiněny.

Syrská armáda přešla do útoku. Jak velká je pravděpodobnost, že její útok bude úspěšný?

To záleží především na samotné syrské armádě a jejím syrském velení. My si na sebe nemůžeme brát nadměrné závazky a nikdy jsme to nedělali. Já jsem od samého počátku říkal, že aktivní fáze naší práce na syrském území bude omezena časově na dobu útočných operací syrské armády.

A náš úkol, a teď bych se chtěl vrátit k vámi položené otázce, spočívá v tom, abychom stabilizovali zákonnou vládu a vytvořili podmínky pro hledání politického kompromisu.

Stabilizovat vojenskou cestou?

Ano, vojenskou cestou, když vedle hlavního města stojí jednotky složené z mezinárodních teroristů, z ISIL a jim podobných, tak asi nikdo žádné přání domlouvat se se syrskou vládou, která sedí téměř v obležení ve svém hlavním městě, právě nemá.

A naopak, pokud syrská armáda předvede svoji životaschopnost a hlavně připravenost bojovat s terorismem, když předvede, že to dokáže, značně se zvýší i pravděpodobnost dosažení politických kompromisů.

Znamená to, že přece jenom uvažujete o možnosti využít ozbrojené síly Ruské federace při pozemní operaci v Sýrii?

Ne, to je vyloučeno. Ať už se stane cokoliv? Ne, my se nechystáme to udělat a naši syrští přátelé to vědí. Přitom přesnost zasazování úderů a ty zprávy, které předkládá ministerstvo obrany, vypovídají o tom, že situaci asi zvládáme lépe, než koalice pod křídlem Američanů.

Odkud máme ty informace?

Na tyto vojenské akce jsme se připravovali. Předcházely tomu naše přípravné akce, které spočívaly v tom, že jsme soustředili v potřebném místě a v potřebném čase dostatečné množství sil, prostředků a munice.

Prováděli jsme vytrvale a dlouhodobě rozvědku z vesmíru a ze vzduchu. Porovnávali jsme různé druhy získaných informací a odborníci z generálního štábu v koordinaci se syrskými partnery a dalšími státy z regionu založili, jak víte, informační středisko v Bagdádu a díky výměně informací získali doplňující údaje.

Všechno, co se děje na nebi a na zemi nejsou žádné spontánní akce, ale plnění předem vytyčených cílů.

To, co se stalo 7. října, samozřejmě udělalo velký dojem a to i na vojenské odborníky. Úder kaspické flotily, přelet dvou států před zasažením cílů ve třetím. Nikdo to nečekal, americká rozvědka přestala fungovat?

Já si myslím, že funguje a americká rozvědka je jednou z nejlepších na světě, neházejme po ní kameny. Je jednou z nejvýkonnějších, ale neví všechno a nesmí vědět všechno.

A jaké rakety byly použity?

Rakety Kalibr, které nejsou součástí naší výzbroje dlouho. Máme je od roku 2012, jejich dolet je Jedná se o vysoce technologické a vysoce přesné moderní zbraně.

Nejenom těmito raketami, ale i pozemní a leteckou technikou tohoto nejnovějšího pokolení plánujeme přezbrojit celou ruskou armádu. Jedná se o opravdu složité komplexy, a jak ukázala praxe při jejich použití, tak jsou také velice efektivní.

Jak letěly?

Jak jste sám řekl přes území dvou států. Na své trase provedly 147 manévrů a letěly ve výšce od 80 do 1300 metrů.

Rychlost je vojenským tajemstvím?

Ne, není to tajemství, je porovnatelná s rychlostí tryskového letadla. To všichni vědí. Věc se má tak, že se nejedná o žádnou tajnou informaci, v podstatě všichni naši partneři, v každém případě na úrovni expertů, vědí, že Rusko takové zbraně má.

Jenže jednou věcí je na expertní úrovni vědět, že Rusko snad takové zbraně má a jinou věcí je se přesvědčit, že je:

  1. zaprvé opravdu má, a že je náš vojensko-průmyslový komplex vyrábí,
  2. zadruhé, že jsou vysoce kvalitní,
  3. zatřetí, že máme dobře vyškolené a připravené lidi, kteří je umí efektivně použít,
  4. a začtvrté, že Rusko je ochotné je použít, pokud to odpovídá národním zájmům našeho státu a ruského lidu.

Západní analogy jsou lepší nebo horší? Mají se čeho bát?

Jsou stejné. Analogické rakety řekněme americké výroby na mořských základnách, mohu se splést, ale podle mě mají dolet okolo 4,5 tisíce km. My máme analogické raketové systémy, jenže na vzdušných základnách, které také mají dolet 4,5 tisíce km.

To znamená, že můžeme údery vést z našeho vzdušného prostoru. Ano, přesně tak.

Závod ve zbrojení?

Ne, problém není v závodu ve zbrojení, ale v tom, že se moderní útočné zbraně i jejich nosiče zdokonalují a mění. Probíhá to i v jiných zemích a dokonce rychleji než u nás. Proto jsme nuceni, chci zdůraznit, že jsme prostě nuceni, nezůstávat pozadu to zaprvé a zadruhé, vždyť náš státní program zbrojení byl vytvořen již před několika lety za podmínek, kdy nedocházelo k žádnému vyostřování mezinárodní situace.

Ten program byl koncipován a realizován ne proto, že bychom se připravovali na nějaké akce agrese, ale jednoduše proto, že hlavní útočné i obranné komplexy, které byly a ještě dnes stále jsou součástí ruské armádní výzbroje, postupně zastarávaly a dosluhovaly. Prostě přišel čas je vyměnit. A my jsme k tomu včas přistoupili.

Barack Obama si myslí, že to všechno podnikáte výlučně kvůli své domýšlivosti, přání vrátit Rusko na politickou mapu světa, a že přitom potápíte ruskou ekonomiku. To byl doslovný citát. Můžeme si dovolit takové přezbrojování, můžeme si dovolit takovou vnější politiku?

Problém není ve vnější politice. Vnější ruská politika je mírumilovná bez jakéhokoliv přehánění. Pokud se podíváme na politickou mapu světa, a uvidíme, jak na ní vypadá Rusko, tak je zcela očividné, že nepotřebujeme žádná cizí území, žádné cizí přírodní suroviny.

Máme všeho dost. Jsme soběstačným státem, nepotřebujeme s nikým o nic bojovat a vyvolávat konflikty. Navíc v roce 1990 to přece bylo Rusko, kdo byl iniciátorem rozvodu mezi republikami bývalého SSSR.

To my jsme projevili dobrou vůli a poskytli nezávislost všem bývalým republikám SSSR. Přece k tomu nedošlo v důsledku žádné občanské války ani jiných podobných konfliktů. Bylo to společné rozhodnutí.

A hlavním mezi těmi společnými rozhodnutími bylo rozhodnutí samotného Ruska. Proto nemáme žádné přání obnovit impérium, obnovit SSSR, ale musíme bránit svou nezávislost a suverenitu, tu ruskou.

A my jsme to dělali a budeme to dělat i nadále. Co se týká ekonomiky, tak se ještě jednou vrátím k tomu, co jsem právě řekl. Ta rozhodnutí o přezbrojení a vyzbrojení našich ozbrojených sil nejnovějšími komplexy, bylo přijato před několika lety.

Již před deseti lety jsme o tom přemýšleli a iniciovali příslušné plány, vytyčili úkoly. Ještě jednou chci zopakovat, že to souvisí s přirozenou výměnou zbraní, které již zastaraly.

Minutku. Ještě je tu jedna okolnost, kterou bych chtěl zmínit. Vždyť se v tomto případě jedná o samé vysoké technologie. A úkoly, které v této oblasti řešíme, nás pobízejí k rozvoji nejenom aplikovaných ale dokonce i základních věd, což přináší klady celé ekonomice.

Ve stejné souvislosti bych chtěl mluvit i o takzvaném nahrazování dovozu. Mnohé věci, které jsme používali v obranném průmyslu, jsme nakupovali v zahraničí. Vždy však bylo zcela očividné, že nakupovat některé citlivé věci, citlivé technologie nebo i jen náhradní díly pro obranný komplex...

... není mírně řečeno prozíravé. Jednodušší to bylo, velice jednoduché to bylo dělat za ropné dolary, jenže je třeba rozvíjet vlastní vědu a výrobu. To nahrazování importu, ke kterému nás naši partneři dotlačili, nám jde velice k duhu.

Proto se zde nedá hovořit o tom, že bychom své ekonomice vytvářeli problémy, je to naopak. My ji tak jen posunujeme k novým, vysoce technologickým hranicím. Takže vojensko-průmyslový komplex popohání růst.

Je to přesně tak. Funguje to tak v podstatě ve všech státech, v USA i v Evropě, také v Číně a Indii. S Indy jsme například společně vytvářeli raketu BrahMos a založili jsme tak v indickém průmyslu celé odvětví.

Indičtí vědci se na tom také velice aktivně podíleli. Je to opravdu velký krok v rozvoji vysoce technologické výrobní oblasti v Indii. Indičtí partneři jsou velice spokojeni a navrhují, abychom ten program dále rozvíjeli, což hodláme učinit.

Ale ten teroristický útok v Turecku vyvolává otázku, kterou si pokládají v Rusku mnozí lidé. Bojujeme s terorismem, který nás ohrožuje, zkoušíme ho zastavit tam daleko, dříve než se dostane k nám. Jsme připraveni uvnitř naší země čelit pokusům přinést k nám, do naší země opět více smrti?

Víte, vždyť u nás... My už jsme si na to nějak zvykli, že se to projeví tam a tady. Bohužel se nám ještě nepovedlo toho zla se zbavit. Víte, svého času, když jsem se rozhodoval o podniknutí aktivních akcí proti mezinárodním teroristickým bandám, po útoku na Dagestán, tak mi také neustále opakovali, nesmíme dělat to a ono, nic takového podnikat nesmíme, protože hrozí nebezpečí, že teroristé budou reagovat tak či onak.

Došel jsem k závěru, že pokud se budeme bát jejich reakce, tak to zcela určitě udělají. Musíme jednat s předstihem. Samozřejmě, že takové nebezpečí existuje. Jenže i bez našeho aktivního zásahu v Sýrii, a to chci zdůraznit, stále existovalo.

A pokud bychom dovolili, promiňte mi ten výraz, zdeptat Sýrii, tak by se ty tisíce lidí, kteří tam teď běhají s kalašnikovy v rukou, ocitli na našem území. Takto v každém případě pomůžeme tam, od nás dost daleko, prezidentovi Asadovi s nimi bojovat.

Pokoušejí se nám předhazovat, že vstupujete do války na straně šíitů proti sunnitům.

To je lživý předpoklad, nepravdivé tvrzení. My vůbec neděláme rozdíl mezi šíity a sunnity. Značná část našeho obyvatelstva - 10%, vyznává islám. Již jsem o tom mnohokrát mluvil. Oni jsou stejnými občany Ruska jako křesťané či židé. My v tom žádný rozdíl neděláme.

V Sýrii se v žádném případě nechceme zapojovat do žádných náboženských konfliktů. Máme pouze jediný cíl. Udržet zákonnou vládu a vytvořit podmínky pro politické urovnání.

Z toho jsme vycházeli od samého počátku a teď se také řídíme právě tímto. Máme, sláva Bohu, velice dobré vztahy jak s islámskými státy, kde většina obyvatelstva vyznává šíitský islám, - stejně jako s těmi se sunnitským islámem.

A ze sunnitů, z jejich lídrů nás někdo podpořil?

Máme s nimi velice dobré vztahy, ceníme si jich a chceme je dále rozvíjet.

Podpořil nás někdo z lídrů sunnitských států?

Jen se podívejte, podle mě ano.

Takže telefonovali lídři těch států, kteří nás podpořili?

To není jenom o telefonátech, my jsme přece s nimi v neustálém kontaktu. My víme, co si myslí. A navíc, pokud bych nevěděl kromě těch obecných propagandistických klišé, která proudí z médií, co si reálně myslí lídři těch či oněch států, tak bychom to možná v Sýrii vůbec nepodnikali.

Takže naši egyptští soudruzi nás podpořili?

Nejde jenom o Egypt.

Ostatní tedy také.

Já vás ubezpečuji, že nebezpečí terorismu se tyčí nad mnoha státy toho regionu. Jeden z lídrů státu z toho regionu mi jednou řekl a opravdu to tak je, že to právě oni, státy z toho regionu, islámské státy, jsou prvními oběťmi terorismu, a že jsou připraveni a chtějí s ním bojovat.

Já nechápu některé naše kolegy z Evropy a USA, když tvrdí, že s terorismem bojují, a reálné výsledky nikde nevidíme. Navíc je velmi dobře známo, že teď v USA ukončili program přípravy takzvané Svobodné syrské armády.

Napřed plánovali vycvičit 12 tisíc lidí, potom řekli, že jich připraví 6 tisíc, nakonec jich vycvičili pouze 60 a ukázalo se, že reálně s ISIL bojuje pouze 4-5 lidí.

Tak hleďte, abyste je nebombardovali.

Utratili na to 500 miliónů USD. Kdyby nám je raději dali, těch 500 miliónů, my bychom je v boji proti mezinárodnímu terorismu použili účelněji. To je zcela jasné, jak se u nás říká, to by viděl i slepý. V každém případě je třeba se při té spolupráci, jak jsem již říkal, dostat na úroveň plnohodnotné výměny výzvědných informací. Děkuji, Vladimire Vladimiroviči.

Dotazovaný: Vladimír V. Putin

Kategorie: Politika